Je rok 1996. Čtrnáctiletý kluk sní o velké kariéře hokejisty doma v Kempele a jednoho dne se rozhodne, že svému idolu Johnu Vanbiesbrouckovi začne psát. Posílá mu dopisy, fotky i kartičky, které se mu vždycky vrátí s pár slovy a autogramem.
Jedné noci roku 2000 nastane nakrátko v jeho myšlení zvrat. Z Turku se chystá výprava béčka juniorky Kiekko domů, když už osmnáctiletý teenager nastoupí do autobusu a spustí: „Končím s hokejem, trenére. Jdu hrát baseball.“ Tím klukem je jakýsi Pekka Rinne.
Kariéra Pekky Rinneho v NHLNejvětší úspěchy
Vizitka v NHL
|
„Nechceš to radši zkusit jinde?“ zeptá se ho kouč Harri Hautamäki. Přikývne a Hautamäki si naštěstí vzpomene na známého v Espoo Ahtu Kärnäho. Vyrazí tam s tátou Jukkou, ale nastávají peripetie. Skončí? Kdepak. Zájem je z Kärpätu Oulu, ve velkém finském klubu, který se stal odrazovým můstkem pro borce s potenciálem na NHL.
Slavnou ligu si brankář prahnoucí před dvěma dekádami po změně odvětví nakonec opravdu zahrál a zanechal v ní velkou stopu.
Za mořem díky průkopnickému modernímu stylu chytání změnil vnímání finských brankářů, jimž prorazil cestu za velkými penězi. Zdobilo ho precizní bruslení roky drilované doma, kde si na to u gólmanů potrpí.
Klidný postoj, rychlé reflexy a skluzy s hlavou nahoře k tyči díky silným nohám. Tedy úplně něco jiného na rozdíl od kanadských hvězd či Haška hrajícího zcela jiným stylem, jenž však zcela změnil náhled na chytání.
I Rinne měl v mnohém vlastní přístup a stál u zrodu krabicového stylu, jak se mu dnes trefně říká. Především proto se mu říkalo Zeď z Kempele.
Nepochlubí se zlatou olympijskou medailí či titulem mistra světa. Ani Stanley Cupem, k němuž měl nejblíž v roce 2017. Naději na trofej tehdy spláchl skvělý výkon nejlepšího hráče světa Sidney Crosbyho i jeho pozdějšího spoluhráče Nicka Bonina. Vzpomínat v dobrém nebude na šampionát 2015, kde ho o vidinu zlata příliš brzy připravil legendární Jágr.
Ale za zásluhy o rozvoj řemesla i perfektní výkony si po sezoně 2017/18 vysloužil pro brankáře tolik prestižní Vezina Trophy.
Celou zámořskou kariéru spojil se vzkvétajícím klubem v Nashvillu. V místě, kde hrají prim hlavně country a americký fotbal, se začalo chodit i na hokejové hvězdy, později dokonce i na jeho dechberoucí zákroky. Ve státě Tennessee strávil 15 let s jedinou krátkou odbočkou během výluky NHL, kdy vzal překvapivé angažmá v Dinamu Minsk.
„Víc než 15 let jsem na neuvěřitelné cestě s Nashville Predators, co mi změnila život. Zavedla mě na víc míst a dala mi tolik dobrého, než bych si kdy dokázal představit. Nebylo to snadné rozhodnutí, ale přichází ve správnou dobu,“ řekl při rozlučce Rinne.
V Nashvillu ho mají rádi pro ryzí povahu a solidární chování, za což letos získal cenu Kinga Clancyho. Podílel se na formování nadace The 365 Pediatric Cancer Fund. Jeho prostřednictvím pomohl získat peníze pro dětskou nemocnici ve Vanderbilt na výzkum rakoviny. Spolupracoval také s neziskovkou Best Buddies podporující jedince s mentálními či vývojovými vadami. Podporoval rovněž nadaci sbírající prostředky pro lidi s Parkinsonovou chorobou.
Ostatně na všechny kolem sebe nezapomněl ani v rozlučkovém prohlášení. „Jsem vděčný za obyvatele Nashvillu. Každý z vás mi pomohl vyrůst v muže, otce a člověka, kterým jsem dnes.“
Končí v osmatřiceti po úžasné kariéře. Když se letos pravidelně dělil o porci zápasů s krajanem Sarosem, bylo zřejmé, že nastává jeho odcházení.
„Měl jsem takové divné tušení už vloni v létě. Pekka mi z ničeho nic říkal, že začne hrát golf. Napadalo mě, proč tak divně mluví,“ řekl jeho někdejší trenér Harri Hautamäki pro server Iltalehti.
Už myslel víc na rodinu a teď i na svého malého synka Paula, kterému se chce víc věnovat. Když teď odchází, rozloučit se pro změnu chtějí všichni s ním.
„Pekko, gratuluju ke kariéře hodné Síně slávy! Byl jsi lídr Predators v počtu odehraných zápasů, výher, čistých kont, průměru i zákroků. Tahle hra přichází o jednoho z nejmilejších lidí,“ napsala na Twitter novinářka ESPN Linda Cohnová.
„Díky, betone. Měl jsi skvělou kariéru. Pro budoucí finské brankáře jsi nastavil laťku hodně vysoko,“ přidal se bývalý spoluhráč z Oulu Ari Vallin.
Nastavil a bude je jistě pečlivě sledovat. Léto ještě stráví ve Finsku a pak se vrátí za svými do Nashvillu. „Kvůli cestovním omezením způsobeným pandemií prarodiče ještě neviděli mého synka Paula. Brzy jim ho ukážeme ve Finsku,“ plánuje.
A vedle toho Rinne zvažuje, že se začne věnovat přípravě svých nástupců v brance a třeba někomu zachrání kariéru tak jako jemu kdysi naslouchající kouč Hautamäki.