V pondělí útočník Columbusu při mimořádném setkání s novináři přiznal, že se v aktuálním ročníku už nejspíš ani nerozjede.
„Šance, že se vrátím ještě v této sezoně, je velmi nízká,“ pravil jeden z nejslavnějších českých hokejistů současnosti. „Slyšel jsem spekulace, že jsem v těžké situaci. Samozřejmě otřes mozku není příjemná věc, ale není to tak zlé, jak se poslední dny řešilo na internetu.“
Voráček marodí od počátku listopadu, kdy ho holí nechtěně praštil do hlavy útočník Hunt z Colorada. O víkendu se rozvířily debaty, zda vleklé následky ošemetného úrazu neukončí Voráčkovu hokejovou kariéru úplně.
Voráček: Šance, že se tuto sezonu vrátím, je malá. Končit však nechce |
Na pondělní tiskovku byli zvědaví fandové Blue Jackets, za oceánem na jeho vyjádření vyčkávali novináři. On skryl ryšavé vlasy pod černou bekovkou, která korespondovala s neveselými větami z jeho úst. „Myslím, že nejsem úplně sentimentální. Kdyby mi někdo řekl, že nemůžu něco dělat, půjdu dál. To je podle mě správný přístup,“ ujišťoval Voráček.
806 bodův NHL nasbíral, z krajanů zvládli víc jen Eliáš a Jágr |
Vyřčenými větami jen dokazoval, že nepatří mezi plejery, kterým by se bez hokeje zhroutil svět. Má rozhled, rodinu, spoustu přátel a zálib nebo nadaci podporující pacienty s roztroušenou sklerózou.
„Mám i spoustu času na zotavení. Kontrakt mi platí i na příští sezonu,“ zmiňoval Voráček osmiletou smlouvu na 66 milionů dolarů, která z něj učinila jednoho z nejbohatších českých sportovců posledních let.
„Kdo to nezažil, nepochopí“
Voras, kterak zní jeho přezdívka, si musí dát voraz. Ale dál?
Jak dlouho bude trvat?
Vykurýruje se tak, že následky nepocítí na ledě ani v běžném životě?
78 milionů dolarůsi za 15 let v NHL vydělal. Před zdaněním |
Vyvstávají další otázky, které zodpoví až čas. Příběhy hokejových krajanů s obdobnými potížemi nenasvědčují, že forvarda Columbusu čekají snadné chvíle.
Ve čtyřiatřiceti hrál naposled v NHL vyhlášený šikula Aleš Hemský, než ho vyřadily opakované otřesy mozku. „Trvalo dva roky, než jsem se dal do pořádku,“ vykládal předloni útočník Hemský.
Nedobrovolným odborníkem na otřesy mozku se stal i obránce Radek Martínek, jemuž zákeřná zranění pokazila závěr kariéry v NHL. „Kdo to nezažil, nepochopí,“ tvrdí Martínek.
Osudovými se otřesy mozku ukázaly i pro autora zlatého gólu z Nagana Petra Svobodu nebo střelce Jaroslava Svejkovského.
„Tahle zranění jsou nepříjemná. Někdy jsem se cítil líp, někdy hůř, přitom jsem nic nedělal,“ přibližoval před lety MF DNES i obránce Michal Rozsíval. Když chtěl vítěz Stanley Cupu máknout a zvýšit zátěž, hlava bolela. Chicago veterána zařadilo na listinu dlouhodobě zraněných hráčů, z níž ho až po dlouhých měsících vymazalo. Rozsíval místo návratu v tichosti ukončil kariéru.
Voráček nyní může doufat, že ho nepotká podobný osud.
Pivo, pokec a pohoda
Žehrat na jeho nepřízeň nemusí. Je mistrem světa, ve slavné soutěži odsloužil 1 058 zápasů, po nichž se chlubí líbivou bilancí 223+583.
Při pondělní rozpravě přiblížil i další cifry. Za patnáct sezon v NHL utrpěl sedm až osm otřesů mozku, které lékaři zadokumentovali. Drobnějších úrazů bylo bezpočet. „Nelituju ničeho,“ řekl Voráček. „Když jste mladí, chcete se v lize udržet, i když vás něco trápí. A vždycky jsem tvrdil, že dokud budu moct, chci hrát.“
O další léčbě a budoucnosti příliš hovořit nechtěl.
„Teď o symptomech nechci mluvit,“ zavrtěl hlavou. „Během kariéry jsem si hlídal soukromí. Možná přijde den, kdy se víc otevřu, ale teď ne.“
Hokejista Jakub Voráček na TK k charitativnímu zápasu českých hvězd z NHL na podporu mládeže Sportovního klubu ledního hokeje Žďár nad Sázavou, 28. června 2022, Praha.
Může jej snad mrzet, že nucený odpočinek přichází v období, kdy mohl zvýrazňovat svůj odkaz v NHL. V ní viditelně pookřál po loňské výměně z Philadelphie do Columbusu, kde kariéru rozjížděl. V týmu se sžil s rolí mentora. Před odletem do USA poskytl interview podcastu Puk Pak Pivo, kde nadšeně vyhlížel spolupráci s hvězdami Lainem či Gaudreauem.
„Abych se vůbec vešel na přesilovky,“ smál se.
Povídal třeba i o hokejové partě, která ho u milované profese dál drží. „Nedokážu si představit, že si po zápase nedám pivo. Hlavně po výhře je něco úžasného, když si s pár klukama sedneme do vířivky, otevřeme si plzeň a kecáme. Vím, že mi to jednou bude chybět.“
Nejspíš sám nečekal, že se konec před ním zhmotní tak brzy.
