Nižší soutěž AHL se teprve nedávno rozjela a zatímco mnozí kvůli pandemii rok čekali na hokejový zápas, Lauko rozehraný z Karlových Varů do ligy vlétl.
Druhý rok mezi dospělými pro sebe uzmul pozici na levém křídle prvního útoku Providence Bruins. Nastupuje do přesilových her i oslabení a třeba minulý týden se s vervou vrhl do bitky s o tři roky starším soupeřem a vyhrál ji.
Už také ukázal, jak má rychlé nohy a šikovné ruce, v deseti zápasech nasbíral osm bodů. A co hlavně, zůstává zdravý.
Konečně. „Taky na sobě přes léto zapracoval. Výrazně zesílil, přibral čtyři nebo pět kilo ve svalové hmotě (teď má téměř 90 kilogramů). Věděl, že to potřebuje, cítí se lépe,“ vykládá o svém synovi Roman Lauko, vedoucí krajského chomutovského A-mužstva.
„Když se bude vyhýbat zraněním, bude se mu dařit. Hraje agresivně, ale vidím, že si už vybudoval odolnost,“ přidává Laukův bývalý trenér z Chomutova a současný kouč extraligového Hradce Vladimír Růžička.
Tu Lauko prokázal na začátku března, když se pustil do pěstní výměny s Parkerem Wotherspoonem. Staršího soka takzvaně porazil na body.
Jakub Lauko was always destined to be a fan favorite in Boston. He shoots, he scores, he hits and he also fights. Really good tilt here against Wotherspoon and an easy decision for Lauko. He’s been great this season. #NHLBruins https://t.co/UrxA92dw58
„Myslím, že tím trenéra zaskočil. Určitě měl strach, že se Kuba do té bitky hrne, ale on ukázal, že se nebojí a že ví, co dělá. Soupeř ho provokoval, to tak bývá, myslí si: Jsi Evropan, spíš bruslař a jen kecáš. Tak mu to ukázal,“ má radost Lauko starší.
Kouč Providence Jay Leach si zase mohl oddychnout, že se jeho svěřenec nezranil. Byla by to škoda, Laukovi ovlivnila zranění obě předešlé sezony.
V sezoně 2018/19 v kanadské juniorce sice slavil zisk Memorial Cupu, taky ale dohrával pod injekcemi a prášky. Další sezonu mu zase pokazila účast na juniorském šampionátu, z něhož musel odstoupit už po šesti sekundách s utrženými vazy v pravém koleni. V AHL tak odehrál jen 22 zápasů s devíti body.
Kdo z Lauka vyroste?
I proto si loni v létě vytyčil za cíl zesílit a nabrat svaly. Lauko se díky tomu stává o něco komplexnějším útočníkem.
„Myslím, že ho v Bostonu berou jako bruslaře, který má tvořit hru, připravovat góly. Ale já si na něj cením právě i toho, že když se zápas nevyvíjí podle jeho představ, přizpůsobí se. Nemůže se prosadit? Nevadí, začne rozdávat hity, hrát silověji, něčím překvapí,“ říká Roman Lauko.
„Je to poctivý a pracovitý kluk, důrazný. Není to vyloženě střelec, ale hráč, jenž může mít na mužstvo velký vliv. Naděje českého hokeje,“ přidává Růžička.
Slavný český trenér trefně narazil na otázku, na níž Lauko musí teprve odpovědět. Jaký typ hráče z něho roste? Jak produktivní může být?
Takhle se prosadil na začátku března. V úctyhodné rychlosti:
Jakub Lauko, No. 13 in white, goes from defense to offense, turning on the jets and absolutely exploding for a breakaway. Lauko is one of the best, quickest skaters you’ll find in any system and he knows how to use it. Ridiculous seam-splitting speed by him here. #NHLBruins https://t.co/87VdbNn4CJ
„Nerad takhle mladým hráčům dopředu určuju hranice. Jakub vyspívá, začíná si věřit a zvykat na menší kluziště. A rozhodně má na to, aby střílel góly. Ale jestli z něho vyroste čistokrevný snajpr? To opravdu nevím, ale jedno vám řeknu: Střelu má pořádnou,“ hodnotí Lauka jeho trenér Leach.
„Já si upřímně myslím, že druhý Pastrňák z něho nebude,“ namítá Laukův otec. „Vidím ho jako hráče, který plní pokyny trenérů a vytváří příležitosti druhým. Mohl by z něho být někdo jako Marchand pro Pastrňáka.“
Těžké zvykání na Ameriku
K tomu vede ještě dlouhá cesta, ale nemalý kus už má Lauko taky za sebou. Prošel si dobrými chvílemi i těmi temnějšími, psychicky se zocelil. Nerad například skousával rozhodnutí organizace Bruins poslat ho před třemi lety zpět mezi juniory, když v Česku už odehrál dvě sezony za Chomutov v dospělé extralize. Chtěl buď zpátky domů, nebo do jiné organizace.
„Až mě v jednu chvíli táta seřval, ať přestanu brečet a vydržím,“ vykládal Lauko v roce 2019.
 |
„Přechod pro něj byl drastický, ne že bych ho seřval, ale mluvili jsme spolu, byl jsem konkrétní a důrazný. Mluvil i s trenérem a agentem, srovnal si v hlavě, co chce,“ vzpomíná Roman Lauko.
Pochopil i to, že jestli chce za mořem uspět, nesmí se soustředit pouze na útok. V tom mu zase významně pomohl trenér Růžička. „Dal mi toho hodně, včetně šance hrát v šestnácti seniorský hokej, jsem díky němu víc zodpovědný, naučil mě bránit,“ řekl Lauko o Růžičkovi.
Ten si takových slov cení: „Za mořem se pitvají detaily. Pokud jako útočník neumíte bránit, ohrozí to vaši kariéru, nedostanete prostor. Řešil jsem to už ve Slavii s Tomášem Hertlem nebo Vláďou Sobotkou. Vyloženě jsem na tom lpěl. Jsem pak rád, když hráči v NHL poznají, že když po nich trenéři v Česku neustále chtějí, aby trénovali naplno, že to má vzhledem ke konkurenci v Severní Americe smysl.“
Laukovi se poctivá dřina vyplácí. Odměnou by mu mohlo být už tuto sezonu, kdyby ho Bruins po konci sezony v AHL pozvali k hlavnímu týmu poznat atmosféru NHL.
Ostatně s Čechy a Slováky mají v Bostonu dobré zkušenosti.
