Nejodvážnější deníky ohlásily sňatek s jeho přítelkyní Innou Puhajkovou a oznámily dokonce přesné datum a místo obřadu – 7. 7. 2007 v pravoslavném kostele v Karlových Varech. Vypadalo to zajímavě a docela věrohodně. Jen Jágr tu "zaručenou" zprávu zatvrzele odmítal potvrdit.
Před rozhovorem pro MF DNES sice žertoval: "Někde jsem si přečetl, že údajně hubnu kvůli svatbě. No jasně! Je to pravda, přece se nebudu ženit tlustej!" Když pak zvážněl, veškeré domněnky o založení rodiny a o dětech rozháněl: "Nemáme nic takového v plánu."
Pětatřicetiletý muž má dál řadu originálních názorů, během jednoho podvečera se může ocitnout v několika různých světech. Na autogramiádě v Olomouci vyptává svých náctiletých obdivovatelek: "Jak dopadlo vysvědčení?"
Za chvíli na banketu v Prostějově debatuje u stolu s premiérem Topolánkem. A ještě o ně co později mu třeba volají z New Yorku, aby s ním probrali, jakou hvězdu má slavný klub Rangers koupit za desítky milionů dolarů.
Dovede si představit, že by se stal otcem. V Kladně na něj čeká rodinná firma, kterou by mu Jágr senior rád předal. Ale v nejbližších letech by se stejně chtěl soustředit na svoje dosavadní životní poslání. Na hokej.
Jak si vysvětlujete vznik mánie, která se rozpoutala kolem vaší údajné svatby?
Noviny musí o něčem psát. Asi to pro ně bylo zajímavé téma, které lidi četli. Museli tu Vendulu Svobodovou něčím proložit.
Dobře, ale máte potuchu, jak se ta zpráva narodila?
Ne, ne.
A neudivuje vás, že se v novinách objevilo i přesné datum – 7. 7. 2007 – a taky místo – Karlovy Vary?
Oni si můžou vymyslet cokoliv. Lidi zvenčí, kteří se v podobné situaci neocitli, tohle asi nikdy nepochopí. Říkají si: Na tom stejně něco bude, on jenom mlží, aby si zvětšil popularitu. Nebo to do novin pustil schválně! Kdybych to nezažil na vlastní kůži, třeba bych si říkal totéž.
Hodně dáte na symboly, na víru, na nadpřirozeno. Jak by se vám líbilo svatební datum 7. 7. 2007?
Datum není tak důležité. Hlavní je, aby manželství vyšlo.
To určitě. Ovšem kdekdo vás zná jako věčného kluka, jenž ani po třicítce nedospěl. K vaší image patří večírky, legrácky, kasino... Dovedete si už sám sebe představit jako manžela?
Pokud s někým žijete, manželství se to hodně podobá. Když s někým chodíte a vídáte se párkrát týdně, je to něco jiného. Ale když spolu žijete čtyřiadvacet hodin denně, po celý rok, je to skoro jako manželství. Jistě, nemáme ten papír, ale my s Innou všechno děláme společně.
Hecovali vás kamarádi, že byste se měl oženit, když už se o tom všude píše?
Mně nevadí, když si ze mě lidi dělají legraci. Pokud to nejsou urážky. Ale je fakt, že tomu někteří věřili. Jenom opravdoví kamarádi si dovolí mi zavolat a zeptat se na takovou věc. Ale třeba Martina Straky (kamaráda a spoluhráče) se spousta lidí vyptávala, jak to se mnou vlastně je.
Pakliže je to jedna velká fáma, musí vám to připadat dost legrační, ne?
Je to komická situace. Směju se, jinak to ani nejde. Žádné svatební plány jsme neměli. Oni udělají článek na základě toho, co zaslechli, citujou svoje neznámé zdroje.
Mluvil jste o papíru, o stvrzení vztahu. Je pro vás a vaši přítelkyni Innu důležitý institut manželství?
Já můžu mluvit jenom za sebe. Jasně, rodiče se vzali, udělal to můj děda... Já nevím. Kdybych měl děti, bylo by to něco jiného. Chtěl bych, aby se jmenovaly po mně. Ale ono ve vztahu může všechno běžet skvěle a jeden den, jeden okamžik to úplně změní.
Vy se do svatby neženete, že?
Není kam.
Ale tvrdíte, že s partnerkou trávíte hodně času. Můžete říct, že v soukromí prožíváte nejšťastnější období?
Víte, Inna... Možná se pletu a je to všechno jinak. Ale ona mi dává pocit, že jí můžu věřit. Že nedělá hlouposti, co by mě mohly zranit. Já ten pocit mám. Jestli to tak skutečně je, mě momentálně nezajímá. Jsem vyrovnaný, nedělám si zbytečné problémy.
Prostě jí věříte...
To je to nejdůležitější. Důvěra je skvělá. Jakmile ji jednou ztratíte, začnete pochybovat, pátrat jako detektiv...
Tenhle pocit jste u svých předchozích partnerek neměl?
Já bych to nechtěl srovnávat. Ještě nejsme s Innou tak dlouho. Může se něco stát. Nechci to přivolávat. (usilovně klepe prostředníkem na stůl) Ale ani roztržené kalhoty nikdy nesešijete tak, aby nikdo nepoznal, že byly roztržené.
Přítelkyni je jedenadvacet. Jak nese mediální pozornost ona?
Já jsem ji na to upozorňoval. Byli jsme spolu možná dva měsíce předtím, než to vůbec novináři zjistili. Ptal jsem se, jestli je připravená. Říkala, že jo, ale nedokázala si to představit.
Co třeba ji šokovalo?
Myslím, že novináři pro ni nejsou největší problém. Spíš to, že ji lidi poznávají. Začíná pociťovat, že si na ni ukazujou. Že si říkají: Hele, to je ona!
Takže se musí víc hlídat...
To víte, lidi pozorujou. Já už si toho nevšímám. Ale pro člověka, který má rád svou svobodu, který si rád chodí zatancovat, to není příjemná situace. Najednou už se jí netancuje tak dobře, když se na ni všichni koukají.
Dal jste jí nějaké mediální školení? S kým se bavit, co neprozrazovat...
Já myslím, že zatím žádný velký rozhovor nedala.
No právě.
Nedělá to. Kdejaká otázka dovede být dost zákeřná, bulvár si z odpovědi dokáže vzít jen to, co potřebuje.
Radil jste jí, aby si dávala pozor?
Ona je docela chytrá. Ví, o čem má mluvit.
Říkal jste, že kdybyste měl děti, oženil byste se. Už si sám sebe dovedete představit jako otce?
Teď zatím ne. (smích)
|
Jak mládne Jágr |
Ještě se nepovažujete za dospělého?
(žertovně) Čím dál tím míň! (pak zvážní) Než něco udělám, tak o tom hodně přemýšlím. Když už se to stane, je pozdě. Je lepší potížím předcházet. (znovu žertovně) Na prevenci kašlu, jenom když mám jít k zubaři. Tam chodím, až když fakt musím!
Je vám pětatřicet. Kdy tedy chcete mít dítě?
To přece není jednoduchá věc. Máte najednou odpovědnost za dalšího člověka.
Těšíte se, až budete táta?
Ani nevím...
V hokejové kabině New York Rangers pobíhá spousta dětí vašich spoluhráčů, občas si s nimi hrajete. Neříkáte si, že byste mohl mít svoje?
Zatím ne. Někteří hokejisté chtějí, aby je jejich děti viděly hrát naživo. Jenže i kdyby se moje dítě narodilo teď, tak už to stejně nestihne. Takže není kam spěchat. Navíc kdybych měl teď dítě, tak mě to ovlivní ve výkonu. A já ještě v NHL můžu něco dokázat.
Sebralo by vám to čas?
Tak to neberu. Já se mu chci věnovat, chci mu pomoct, něco mu dát. Znám rodiče, co litujou, že neměli čas, když je dítě nejvíc potřebovalo. To máte jako v byznysu, když zainvestujete, vrátí se vám to. Zato když se na něco vykašlete hned na začátku... Moje máma říká: Manžela můžeš vyměnit, ale dítě ne. I když je špatné, musíš ho bránit a pomáhat mu, ať se děje, co se děje. Kde já bych byl bez svých rodičů?!
Vidíte, co vaši rodiče? Nechtějí po vás vnoučata?
Ne. To ne. Netlačí mě. Mají vnoučata od ségry.
Jak byste reagoval, kdyby za vámi přítelkyně přišla, že je těhotná?
Kdyby se to stalo, tak bych se musel změnit. Neříkám, že bych vyloženě skončil s hokejem. S pomocí babiček a dědečků by se to dalo zvládnout.
Přemýšlíte, že se usadíte? Že se vrátíte do Kladna?
Nevím, co bude. Táta má byznys, taky vede na Kladně hokejový klub, je mu 67. Určitě by si přál, abych se už vrátil. Ale je škoda z NHL odejít. Pořád mě to baví, mám šanci vyhrát Stanley Cup, dotáhnout to vysoko v historickém bodování. Jednou bych si mohl vyčítat, že jsem hokeji těch pár let ještě nedal.
Čeká vás v Kladně převzetí rodinné firmy?
Nemám tušení. Pokud bude otec chtít... Když byl před dvěma lety nemocný, byl jsem totálně vystrašený. Co já bych dělal? Vždyť je to obrovská odpovědnost. Tisíc zaměstnanců! Musel bych být v práci pořád. Lidi v Česku ještě nemají zažité, aby makali bez dozoru.
Nevypadáte zrovna jako nadšený pokračovatel rodinné tradice. Co na to Jágr starší?
Já mu říkám, že na to nemám. (smích) Ale on si to nechce nechat vysvětlit! Jasně, lidi mě tu znají. Asi bych sehnal kontakty, které jsou v byznysu hrozně důležité. Ale jenom jméno vám mezi profíkama nestačí. Musíte se tomu věnovat naplno. Stejně jako těm dětem.
