Ve středu v Montrealu vymyslel pro své spoluhráče čtyři góly a stal se desátým nejproduktivnějším hráčem NHL všech dob.
V 1 253 zápasech získal 1 581 bodů za 636 branek a 945 asistencí.
Navíc tvrdí, že tím všechno nekončí. Na devátého Phila Esposita má devítibodové manko a jako devátý hráč v historii může zdolat hranici 1 600 bodů.
"Pořád si věřím," prohlásil Jágr před středečním duelem. Jak se ukázalo, nešlo jen o slova.
Pravda, jeho dosavadní výsledky obratu příliš nenasvědčovaly: v posledních jedenácti zápasech vydoloval pouhé tři kanadské body. I tak však pořád patří mezi nejblyštivější hvězdy a také nejnebezpečnější hráče ligy.
"Když nedáváte góly, chcete udělat něco navíc, co by vám pomohlo protrhnout smůlu. Věřím, že mi to později pomůže. Možná že všechno špatné bude k něčemu dobré. Nevím, nepátrám v tom. Jenom víc trénuju střelbu a doufám, že to dřív nebo později přijde," uvažoval Jágr.
V tu chvíli nevěděl, jak blízko je realitě. O pár hodin později na sebe během utkání v Montrealu strhával pozornost. Radost mu sice kalí fakt, že jeho Rangers promrhali luxusní náskok 5:0, nakonec prohráli po samostatných nájezdech 5:6, ale z osobního pohledu musí být spokojený.
|
Nejproduktivnější hráči NHL: |
Co Jágra nakoplo?
Především fakt, že na sobě neustále tvrdě pracuje. Zůstává na ledě, i když jsou jeho spoluhráči dávno v šatně. "Chci ze sebe dostat maximum. Nechci odejít takhle, na to hokej příliš miluju," říká.
"Není to pro mě jednoduchá situace. Byl jsem zvyklý dávat hodně gólů a najednou to nejde. Nejde ale říct: Chci zpátky svoje sebevědomí! Abych ho získal, musí přijít výsledky. A k nim se dostanu jenom přes tvrdou práci. Vím, že to tak bude, v minulosti se mi to vždycky potvrdilo."
Jágra v sezoně brzdily i nevhodné nákupy klubového vedení. Nesedl si se Scottem Gomezem, o kterém v žertu prohlásil: "Je to skvělý hráč, ale na jeho styl jsem moc pomalý." Nedařilo se mu ani s Chrisem Drurym. Částečně ho probrala až obnovená spolupráce s mladíkem Dubinským.
"Dubinsky si umí pokrýt puk, Jágr má zase sílu. Tohle spojení bude účinnější, než když ho nechám dělat si všechno podle svého," soudí trenér Tom Renney. Jágr si však myslí, že se jenom potřebuje dostat z útlumu.
A možná že tento rozpor mezi hlavními muži bohatého klubu z Manhattanu brání Jágrovi v rozpuku.
"NHL se mění. Je teď víc orientovaná na defenzivu, týmy pracují hlavně poctivě dozadu. Hokej je víc o fyzické stránce. Pokud se Jágr přizpůsobí, může být pořád platný. Stále ho beru jako fantastického hráče," říká Renney.
Kladenský rodák bojuje i o novou smlouvu. Ta stávající mu v Rangers končí po této sezoně, a aby mu ji newyorský klub prodloužil, musí nasbírat 84 bodů a dostat tým přes první kolo play-off. Jinak se stane 1. července nechráněným volným hráčem. Zatím získal v 62 zápasech 53 bodů.
Může se však stát, že Rangers Jágra vymění už během této sezony. 26. února končí přestupní termín a spekuluje se o jeho výměně do Detroitu.
"Když mě vytrejdují nebo se mi nepovede získat dostatek bodů, tak se to prostě stane. To mě ale nemůže zastavit od tvrdé práce na trénincích, protože se chci pořád zlepšovat. Dokud to jde," tvrdí Jágr.
I podle těchto slov lze rozpoznat, že o konci kariéry zdaleka neuvažuje, ačkoli na reprezentaci se cítí starý. Téměř jako jisté se zdá, že se Jágr bude muset uskromnit. Už nebude patřit mezi nejlépe placené hráče.
"Když jste mladší, moc se problémy nezabýváte. Prostě čekáte na dobré časy. Když jste starší, začnete přemýšlet a říkat si: Pořád na to mám, nebo už ne? Pokud jste zdravý a zjistíte, co musíte udělat, abyste byl lepší, můžete si prodloužit kariéru."
O Jágrově budoucnosti lze spekulovat hodně dlouho, hovoří se i o jeho návratu do Omsku.
Když se Jágra loni v létě ptali, jestli by někdy opustil Rangers, řekl, že by jednou rád hrál v Kanadě. Za Toronto nebo Montreal, kluby s obrovskou tradicí a nejvíce fanoušky.
"Ve svém životě jsem řekl hodně věcí," začal se Jágr smát, když mu to montrealští novináři připomněli. "Za sedmnáct let v NHL jsem ještě nehrál za kanadský tým. Vždycky jsem obdivoval, jaké to v Kanadě je. Lidi tu hokej milují. Tak to bylo a taky to tak bude. U nás v Česku mají hokej taky rádi, ale v Kanadě ho každé malé dítě hraje. Je to tu zkrátka obrovský sport."
Nakonec Jágr mnohoznačně dodal: "Když jsem byl mladší, říkal jsem si, jaké by to bylo hrát v Kanadě. Ale nikdy nevíte, co bude."
