Vyzkoušejte si, co víte o Jaromíru Jágrovi, v kvízu. Klikněte ZDE
Co víc znamená? Dosažení 600 gólů, nebo překonání Kurriho?
Šest set, to už je pěkná hranice. Je to takové kulaté... Ale být zase nejlepším Evropanem, to je pro mě jako hráče z Evropy větší pocta.
S Kurrim se znáte?
Moc dobře ne. Nikdy jsme společně nehráli. Viděli jsme se na exhibici Oty Janeckého v Pardubicích.
Nevolal vám?
Ne, to ne.
Schoval jste si puk za 602. gól?
Jo. A dám ho zase mamině. Ta si na to potrpí, takové věci sbírá.
Nemrzí vás, že jubilejní trefy maminka neviděla?
Ona tady nebyla minulý rok vůbec, letos viděla jen jeden zápas. Ještě, že tak. Kdyby tady byla, třeba jsem jenom na čísle 550...
Kurriho jste překonal vlastně už při prvním možném pokusu. Myslel jste na jeho rekord hodně?
Ne. A nikdo mi ani nic nepřipomínal. Je to jiné, než když se snažíte překonat nějaké rekordy za jednu sezonu. Tam se odečítají zápasy a do konce toho třeba moc nezbývá. V tomhle případě to bylo jednodušší. Pokud se člověk nezraní nebo neskončí s hokejem, tak to překoná.
Nebyl jste tedy nervózní, že se zaseknete?
Vůbec. To byl daleko větší tlak loni, když jsem překonával rekord Rangers v počtu gólů. Najednou mi zbývalo pár zápasů. A říkal jsem si, co když se zraním nebo něco. Teď jsem byl v klidu. Netlačil mě čas.
Kam byste to mohl dotáhnout?
Záleží, jak dlouho budu hrát. Jak dlouho mě to bude bavit. A hlavně na zdraví. Že by šla forma rapidně dolů, to se nebojím. Může se to stát, ale poslední dva roky to nebylo tak špatné.
Mnozí hovoří o čísle 700. Je reálné?
Myslím, že jo. To snad jo! Je mi čtyřiatřicet, podívejte na ostatní. Třeba na Shanahana, tomu je o čtyři roky víc. Messier hrál do čtyřiačtyřiceti. V tom by nebyl problém. Ale pokud by se mi přestalo dařit a hrál bych špatně, seberu se a jedu domů. To se tady nikde nebudu plácat.
Shanahan nastřílel o pár gólů víc. Neříkáte mu, aby přibrzdil?
Jsem rád, že dává góly. To je pro nás hrozně důležité. Vyhráváme. Takového hráče jsme minulý rok neměli. Skvělý na přesilovky, tečuje každý puk, dorazí každý puk. A má výbornou střelu. To nám prostě chybělo. Já tady s nikým nesoutěžím. Mně je to jedno. Já mu to přeju. Horší by bylo, kdybych měl já víc gólů a my prohrávali. To by nás pak vyhodili všechny!
Ale když jste spolu v posledním zápase jeli na branku a vy jste pak přestřelil, rýpnul si.
Bylo to dva proti nikomu. Chtěl jsem mu puk vrátit. A najednou ten gólman, vůbec nevím, co dělal, nechal volnou půlku branky. Myslel jsem, že upadl. Musel jsem rychle vystřelit do odkryté části. Jenže to letělo moc nahoru.
Uvědomujete si, že vám stačí dva body a překonáte Stana Mikitu?
To ani nevím, opravdu ne. Takhle podrobně to nesleduju. Jen když se to objeví v novinách nebo na kostce v hale. Ale vím, že mezi střelci je přede mnou víc hráčů, co mají tak 608, 610 gólů. To se dá.
Mohl jste je už překonat, kdyby vás nebrzdilo rameno, s nímž jste byl v létě na operaci?
Nemohl jsem střílet. Navíc jsem i zhubnul, hrál jinou hru. Jsem daleko rychlejší, ale nejsem vůbec silný. Ztratil jsem tak sedm, osm kilo. Mám sto tři. Když jsem odjížděl, měl jsem sto šestnáct.
Po ledě dost lítáte.
Cítím se líp. Ale u mantinelů nebo při střelbě je to horší. Jít s váhou takhle dolů, to není legrace.
Víte, že nejstarším hráčem, který kdy vyhrál bodování NHL byl v pětatřiceti Gordie Howe?
Nemám tušení. Lepší nic neplánovat. Podívejte minulý rok. V posledních zápasech jsem o to přišel.
Prý neuznáváte góly do prázdné branky.
Hlavně tam nechodím, když vyndají gólmana. Jdou tam spíš jiní.
Víte, jakému brankáři, kteří působí v NHL, jste ještě nedal gól?
Tak to ne.
Třeba Niitymäki a Boucher.
Ten první je z Philadelphie, jo? Tak to napravím hned v prvním utkání, co to půjde! A co ten druhý?
Chytá v Chicagu.
S nimi nehrajeme. Škoda.
Ale Haškovi jste jich dal už 15.
Hráli jsme často proti sobě, když chytal za Buffalo. A na něj se mi docela dařilo.
Asi jste rád, že se Rangers daří. Doma to předtím moc nešlo.
Bylo to nepříjemné vůči diváků. Když se daří, jsou vynikající. Ale když ne, dokážou vás vybučet. A neřeší, jestli jste předtím vyhráli. Oni to dají vědět hned během utkání. Tam se není kam schovat. To je porota první kategorie! Na psychiku není moc dobré, když hned po první třetině začnou bučet.
I přímo na vás osobně?
To snad ne. Ale když jsme měli přesilovku a nemohli se dostat do útočného pásma, bylo to slyšet.
Jak zvládáte povinnosti kapitána?
Nemám skoro nic na starosti. Všichni vědí, jak máme hrát. Takže bez problémů. Navíc se vyhrává.
Nežárlí na vás trochu Shanahan?
Vůbec ne. Je absolutně v pohodě.
Viděla vaše poslední góly i přítelkyně Inna?
To zrovna ne. Před třemi dny odletěla a mně se zrovna začalo dařit... Ale jinak tu byla celou dobu. Teď už má na chvíli povinnosti v Čechách.
Je vidět, že se cítíte v pohodě.
To ani ne. Rameno není stoprocentní. A musím chodit mnohem víc do posilovny, na což nejsem moc zvyklý. Kdy se cítím unavený, musím tam jít jen proto, abych rameno zesílil. Pět měsíců jsem se nemohl hýbat, což je dlouho. Ztratil jsem všechny svaly, byl hrozně ochablý. Nemám teď v rameni skoro žádné svaly. Jen kost! Jsem jak troska...
To se budou soupeři třást, až na ně vyrukujete v plné síle.
No, to bych snad měl dávat gólů ještě víc.
Sledujete, jak si vede Joe Thornton, který vás loni v bodování přeskočil? Zatím nahoře moc není.
Vůbec na to nekoukám. Soustředím se na sebe. Pokud chcete vyhrát bodování, musíte mít průměr bod a půl na zápas. A jak hrají ostatní, mě nezajímá. Jednou někdo vylítne, ale pak se mu zase deset zápasů nedaří. A abyste vyhráli střelce, potřebujete v sezoně tak padesát gólů. Možná padesát pět.
Našlápnuto máte zatím dobře.
No, uvidíme...
Vybavíte si ještě svůj vůbec první gól v NHL?
Oni ho dostkrát připomněli. Ještěže jsou nad ledem ty kostky.
 Jaromír Jágr se raduje s gólmanem Kevinem Weekesem z vítězství New York Rangers na ledě Anaheimu. Vítězný gól dal v prodloužení právě Jágr. |
