Byl to jeden z klíčových tahů na památném šampionátu ve Stockholmu v březnu 1969. Trenéři Pitner s Kostkou postavili k bratrům Holíkovým kanonýra Nedomanského. Přitom stejně jako Jaroslav Holík odehrál drtivou většinu kariéry ve středu útoku.
„Na ledě nám to šlo,“ píše se v Jaroslavově knize Žít jako Holík. „Brácha bruslil, já uměl nahrát, Venca měl sílu a hrozně tvrdou ránu. Navíc byl vynikající bruslař. Věděl jsem, že když mu dobře nahraju, často z toho bude gól.“
Čechoslováci na turnaji dvakrát slavně porazili Sověty a Nedomanský se jako pravaso dostal do All Star Teamu. Mnoho současných hokejistů náleží mezi univerzály. Někteří však tak nějak patří na daný post.
Voráček třeba až na pár vzácných výjimek v NHL i v reprezentaci válel napravo. Před úterním zápasem proti Carolině ho ale kouč Hakstol přehodil nalevo. Vedle Couturiera a Simmondse zjevně okřál. Po podzimním splínu, při němž z úvodních 30 utkání vyždímal chabých 16 bodů (1+15), pomohl k vítězství nad Carolinou 4:3 bilancí 1+2 a vyhlásili ho druhou hvězdou večera.
„Něco mě už musí nakopnout,“ vykládal před střetnutím reportérům o přesunu na opačnou stranu. „Ta moje bída už nemůže moc dlouho trvat. Samozřejmě je to velký rozdíl, ale snad jsem dost dobrý hokejista, abych ho zvládl.“
Na změny si zvykal především při průniku do soupeřova pásma. Zprava coby levák mohl snáz zaseknout s kotoučem doprostřed a pálit.
„Nalevo mám zase obránce dál od čepele a puku, což je výhoda. Zbývá mi míň variant, ale aspoň mě to nutí k jednoduššímu řešení,“ citoval jej list Inquirer.
Skóroval ve 21. minutě bravurní tečí rány krajana Gudase od modré čáry a skoro vůbec nejásal. „Já už to úplně zapomněl,“ žertoval.
Skvostná byla pak jeho asistence na rozhodující trefu v prodloužení, před níž svištěl vpřed po „své“ pravé straně. Ve hře tří proti třem už se totiž posty moc nedodržují.
Voráček přesto stejně jako onehdy Nedomanský předvedl herní inteligenci a schopnost přizpůsobit se.
Nebo lze připomenout dvojici středních forvardů Lemieux – Gretzky na Canada Cupu 1987, kde se porovnali v jedné řadě a dotáhli domácí tým k triumfu.
Při angažmá v Omsku a v přípravě na mistrovství světa ve Vídni 2005 i Jágr dočasně opustil pravé křídlo a vyzkoušel si roli centra.
Kdo ví, na jak dlouho Voráček na novém místě zakotví? Krátkodobě mu prospěl podnět spočívající v přestěhování. Jeho úterní úspěch ulehčila nevalná pevnost obrany Hurricanes a rovněž vyšší kvalita parťáků. Ti předchozí, nádeníci Bellemare a VandeVelde, zručností zrovna neoplývají.
