Jak to?
Protože NHL je hrozně vyrovnaná soutěž, soupeři se na nás mnohem víc připravují a také se od nás o dost víc čeká než loni. Nedá se říct, že bychom letošní sezonu podcenili nebo že bychom vystřízlivěli. Někdy jste nahoře, někdy dole. Soutěž je vyrovnaná, Washingtonu se také nedaří.
Váš spoluhráč Tomáš Hyka říkal, že k lepším výsledkům chybí hlavně góly, protože herně je to v pořádku. Souhlasíte?
Asi má pravdu. Zatím nemáme žádného střelce, který by za to vzal. A ty góly chybí. Když si k tomu připočtete, že někdy dostáváme laciné góly po hrubých chybách, tak vás to sráží do kolen. To je asi ten největší problém.
Nedá se říct, že vnitřně ještě trochu žijete k minulé sezony?
To určitě ne. Byl to sice zážitek na celý život, ale teď na to není čas myslet. Byla by to chyba. Musíme se soustředit na přitomnost a jít zápas od zápasu. Zapomenout na to, co bylo. Musíme se pokusit hrát co nejlíp, jako loni.
Změnila se vaše role v týmu?
Hraju ve třetí lajně, takže je to o trošku lepší. Pořád nastupuju na oslabení, k lepšímu dojmu chybí akorát góly nebo nějaké body. Na tom musím zapracovat, abych pomohl týmu, když hraju ve třetí lajně.
Loni jste v play off hrál velmi dobře. Začalo se o vás víc mluvit a spoluhráči vás popisovali jako tichého společníka. Změnil jste se?
Já bych neřekl. Vždycky jsem byl tichý, jsem tichý a tichý zůstanu. To je můj charakter. Spíš se snažím odevzdat maximum na ledě, než abych bouřil v kabině. V minulé sezoně jsem nebyl zakřiknutý, prostě takový jsem. Nestyděl jsem se.
Jste z Pardubic, sledujete je v extralize?
Jasně, fandím jim, je to můj mateřský klub, navíc jsem se tam narodil. Je to moje srdeční záležitost.
