Paradoxně se mu první cíl podařilo splnit až jako vyzrálému muži zarostlému vousy a lehce odměřenějším přístupem. A byla to smutná tečka za jeho rozmanitým příběhem velkého čekání. Druhý bod jeho plánů se totiž zatím nevyplní.
Po čtyřech zápasech, kdy dostával i kvůli nesouladu v obraně smolné góly a Tampa dokázala prolomit jeho kouzlo nedobytnosti, přišel duel pátý. Těsný a vypjatý. Tentokrát už byl zase skvělý jako v předchozích sériích, kdy táhl své Canadiens zpátky za slávou. Navzdory bezvadnému výkonu stál v závěru na střídačce a přihlížel marnému dobývání Vasilevského branky.
Stanley Cup 2021Program a výsledky |
Když zazněla siréna a borci Lightning na sebe za ohromného veselí naskákali, měl prázdný všeříkající pohled. Všechny roky snažení a tvrdá dřina byly v jediném momentu k ničemu.
„Bylo to strašně frustrující,“ hlesl na pozápasové tiskové konferenci, kde měl dál skelný pohled. „Stojíte tam a musíte se dívat, jak někdo jiný právě vyhrál pohár. Potom už je jedno, jestli jste přímo na ledě, nebo na střídačce jako já. Ten pocit je pořád stejný.“
Jistě ho štvalo, jak podivné góly během finále dostával. Jak góly a přihrávky Ondřeje Paláta velmi rychle cupovaly naděje Canadiens i tužby mnoha tisíců montrealských fanoušků. Hlavou mu nejspíš létaly myšlenky na to, jak snadno Tampa rozdrtila jeho klukovský sen. V pouhých pěti bitvách.
„Ale musím čestně říct, že jsem nebyl tak dobrý jako na startu série,“ smutnil. Ne, není jen jeho vinou, že Montreal nenavázal na 28 let staré oslavy posledního Stanley Cupu. Svým nezanedbatelným dílem přispěli obránci. Cítil to ostatně i šéf zadáků a kapitán mužstva Shea Weber, jenž seděl na tiskovce po Priceově boku a nehledal výmluvy.
„Nebyli jsme před Careym dost dobří,“ řekl a jako by se zároveň omlouval kamarádovi za nedostatečnou podporu, kterou on naopak poskytoval mužstvu celé play off. Z obou čišelo obrovské zklamání. Vždyť celou svou kariéru čekali na to, až si zahrají o nejcennější trofej. A i když toho společně vyhráli už spoustu, na stříbrný pohár budou čekat dál. Možná se ho ani nedočkají. Priceovi už je 33, Weberovi dokonce 35 let.
Price dokázal v hokeji téměř všechno a jeho kariéru zdobí velká řada milníků.
Vyhrál šampionát dvacítek, stal se šampionem ve farmářské AHL, získal olympijské zlato a s Kanadou ovládl Světový pohár. Vysloužil si Vezina Trophy jako nejlepší brankář, dosáhl i na trofej pro gólmany s nejnižším průměrem inkasovaných gólů. Stal se nejužitečnějším hráčem podle médií i samotných hráčů. A kromě toho je s 10 a půl milionem dolarů za rok nejlépe placeným brankářem na světě.
Tampa Bay obhájila Stanley Cup, brankář Vasilevskij vychytal Montreal |
Všechno by to jistě vyměnil pro těch pár slastných vteřin vítězného kolečka se Stanley Cupem nad hlavou. Vinou mnoha nejrůznějších vlivů se k této trofeji dlouho ani nepřiblížil. Kosila jej zranění. Když už byl zdravý, tým neměl dostatečnou sílu, nebo v dobře rozjetých sezonách postupně ztrácel výkonnost.
Proto se jeho výstup na vrchol o tolik protáhl. Čekání ukončil až letos. V mimořádně složitých podmínkách, za nestandardních okolností a během éry ztichlých stadionů. Reportéři serveru The Athletic soudí, že za jeho formou i vůdcovstvím na cestě vzhůru stál především návrat k dobám z mládí.
Byl uvolněný, precizní, hokeji podřídil vše a hlavně si zase užíval hru. A hodně mu pomohla i změna vlády na střídačce a přátelský přístup kouče Ducharmeho. Od jeho příchodu se zlepšil a připomínal pevnou skálu jako kdysi Patrick Roy. Ostatně se svému životnímu idolu dost podobal - maskou, designem betonů i výkony.
Na statistikách po základní části to ještě nebylo tolik znát. V play off už bylo cítit, že je to zase starý Price.
22 zápasů. 2,28 gólu na zápas. Úspěšnost zásahů 92,4 %.
Lepší čísla měl už jen v základní části sezony 2014/15 při zisku Vezina Trophy a dvě sezony poté. Za progresem stojí Priceův kouč Sean Burke, sám bývalý vynikající gólman, jenž mu nedal vydechnout a driloval oporu Canadiens během vyřazovacích bojů, nechal na něj střílet z nejrůznějších úhlů a pozic. A když mu chtěl zvýšit sebevědomí nebo nedotknutelného gólmana nechat odfrknout, požádal hráče, ať na něj zkusí pár lehčích střel.
Ani píle a vypiplané metody však první pohár nepřinesly. Price dostal na online setkání s novináři po prohrané závěrečné bitvě v útrobách soupeřovy Amalie Areny ještě jednu záludnou otázku s výhledem na budoucnost: „Co si z toho neúspěchu mohou vzít mladí hráči? A má tým na to, aby se zase podíval do finále?“
Zeď jménem Vasilevskij: Nejlepší z nejlepších. Vládce všech mezi hvězdami |
Nešťastný gólman jen zhluboka vydechl a pak se přece jen snažil o uspokojivou odpověď: „Víte, teď je fakt těžké dívat se dopředu. Musíme si trochu orazit, vylízat si rány a nakonec se vrátit k tvrdé práci.“
Price bude na hořký konec jinak krásné sezony se stoupající tendencí zapomínat nejspíš u koní - které má tak rád - s kamarády od Williams Lake. Tam se vrací nejen pro zážitky, vzpomínky na hokejové začátky, ale především pro nalezení klidu
A kdo ví, možná si zajede za svým dvorním tatérem do Calgary a nechá si přidat kérku znázorňující letošní těžký rok a zklamání, které už nikdy nechce zažít.
To aby byl při příští podobné výzvě, pokud se naskytne, mentálně ještě silnější a nikdo už nezničil jeho dávný dětský sen.
