Dominik Kahun | foto: Profimedia.cz

Česko, či Německo? Jak Kahun a Uvira vybírali, koho budou reprezentovat

  • 14
Kodaň (Od našeho zpravodaje) - Ten první pochází z Plané u Mariánských Lázní. Od dětství obdivoval Jaromíra Jágra, a když se Češi před osmi lety stali světovými šampiony, plakal štěstím. Ten druhý má slavného tátu, jenž v roce 1985 získal pro Československo hokejový titul mistrů světa, a pár let chodil na základku v Opavě.

Ale přestože se s oběma na mistrovství v Dánsku bavíte česky, Dominik Kahun a Sebastian Uvira - jak říkají - zcela přirozeně reprezentují Německo.

„Vždycky jsem fandil Čechům. Bydlí tam táta, babička, mám tam i strejdy. Ale žiju v Německu, vše kolem mě bylo německé, a tak jsem nikdy neuvažoval jinak,“ popisuje Kahun. Uvira, který se narodil v německém Freiburgu, a proto se na rozdíl od otce Eduarda nepíše s čárkou, vypráví: „Věděl jsem, že v Česku bude těžší se dostat do nároďáku, tak jsem v Německu. Jsou tu i jiné, lepší podmínky a třeba o mládež se starají o trochu víc než v Česku.“

Oba mají české rodiče, oba v tuzemsku hráli, ale jejich příběhy se odlišují. Kahun do čtyř let žil v Plané, pak se maminka s jeho otcem rozešla a i se synem se přestěhovali do Německa. Jak to u dětí bývá, stačil mu rok ve školce, aby se naučil perfektně „šprechtit“. Za tátou však pravidelně kvůli hokeji jezdil. V Česku trénoval, jako kluk hrával za Plzeň s Dominikem Kubalíkem, který je teď rovněž v Dánsku.

Ve dvanácti letech ale jeho rodiče udělali zásadní rozhodnutí. Poslali syna do Mannheimu, aby tu hokejově rostl. Bydlel bez mámy, po vzoru kanadských juniorských soutěží o něj pečovala cizí rodina. „Hodně jsem toho nabrečel. Byl to těžký krok a já hokeji dost obětoval. Ale pomohlo to,“ líčí dvaadvacetiletý útočník.

Byl to pracant a do hokeje tak zažraný, že se v roce 2010 dočkal výjimečné odměny. Během šampionátu, jehož jednu skupinu hostil právě Mannheim, patřil k úklidové četě, která čistí led. Zblízka tak viděl Jágra, svůj idol. A když v duelu proti Lotyšsku dvakrát v oslabení pláchl kapitán Rolinek, je Kahun tím rozesmátým klukem za plexisklem, jenž hledí na radost úspěšného střelce.

Dominik Kahun (vlevo za mantinelem) pomáhal na mistrovství světa 2010 s čištěním ledu a užíval si české úspěchy. Teď sám na šampionátu hraje v dresu Německa.

Už tehdy měl dva hokejové sny. Zahrát si jednou na olympiádě. A dostat se tak do NHL.

Teď, o osm let později, je ze snů krásná realita. Kahun byl součástí německého zázraku v Koreji, kde tým ve finále jen smolně přišel o zlato. I stříbrná tečka ale zaujala řadu skautů a manažerů, a tak Kahun před pár dny podepsal dvouletý kontrakt s Chicagem. „Olympiáda mi pomohla. Mluvil jsem po ní s řadou týmů z NHL, na druhou stranu pořád tam ještě nejsem.“

Zároveň i on je důkazem, že německá liga rozkvetla. Že dříve přehlížená soutěž, která brala kanadské odpadlíky a rabiáty, je kvalitou na vzestupu. „V Lize mistrů porážíme s Mnichovem i top kluby z Evropy. Ale až olympiáda odstartovala boom a v Německu teď začíná s hokejem hodně dětí. Bylo důležité, že jsme konečně něco dokázali.“

Vedle stojící Uvira souhlasně přikyvuje. Také hraje německou DEL, a když dostane slovo, spustí: „Teď si cizí hráči řeknou: To musí být dobrá liga, když z ní bylo celé německé mužstvo. Borci ukázali, co umí. Udělali velkou a dobrou reklamu německému hokeji. I skauti najednou jezdí do Německa, takže na tom vydělají všichni.“

Sebastian Uvira bojuje před norskou brankou.

Popravdě – místo slůvka reklama použije německé „werbung“. Na rozdíl od čistě mluvícího Kahuna je v Uvirově řeči znát přízvuk a on se omlouvá: „Teď už mám s češtinou trochu problémy. Mluvil jsem perfektně, ale osm roků jsem v Česku nebyl. S rodiči mluvím česky, ale přítelkyně je Kanaďanka, bydlím v Německu, a tak se mi to někdy motá.“

Přitom v patnácti a šestnácti chodil v Opavě do školy a hrál za místní klub. Při vzpomínce se rozesměje. „Hodně jsem se toho naučil, hodně zažil. A taky jsme dělali hodně bordelu, takže jsem musel odtud pryč, protože jsem si říkal, že v Německu to dotáhnu dál.“

Zvážní a přidá: „Bylo správné jít do Německa, hraje se tam víc kanadský hokej a je tak šance dostat se do Ameriky. NHL každého láká, ale zatímco Dominik je technický typ, já ten silný, co hodně brání. A takových je hodně, takže musím ukázat, co umím.“

Je jasné, proč si vybral hokej. Tátu viděl roky hrát v Landshutu, hltal i archivní záběry ze zlatého šampionátu v Praze a byl jeho vzorem. U hokeje Eduard Uvíra zůstal i po kariéře, teď trénuje mládežníky v Ingolstadtu, kvůli čemuž do Dánska za synem nedorazí. „Táta se rád dívá na hokej v televizi. Vidí opakované záběry, pak mi dává rady. Je to strašně chytrý hráč i trenér, takže ho pořád poslouchám. Je na mě teď strašně hrdý a já jsem rád, že stejně jako on hraju za národní mužstvo na mistrovství světa, i když za jinou zemi,“ líčí pětadvacetiletý útočník.

Dominik Kahun projíždí norskou obranou.

Mimochodem – je zajímavé, jak moc synů se z tehdejší zlaté pražské obrany potatilo. Potomci Františka Musila do poslední chvíle bojovali o nominaci do Dánska, synové Miloslava Hořavy si zahráli extraligu, syn Radoslava Svobody Petr je juniorským mistrem světa a okusil i NHL v dresu Toronta. Maple Leafs o dvě dekády dřív draftovali i Uvíru seniora, jenže socialismus znamenal, že ta tři okouzlující písmena pro něj zůstala tabu. „Kdyby tam před 30 lety šel, zaujal by a byl z něho velký hráč, hvězda. Rodina ale pro něj byla všechno, a tak zůstal doma. Nechtěl zdrhnout.“

Do ciziny se vydal až po revoluci. Jako tehdy drtivá většina hráčů si chtěl na sklonku kariéry vydělat, nakonec hrál v Německu profesionálně do 41 let! Dcera tu už měla rodinu, a tak s manželkou zůstali. I proto je teď ze Sebastiana Němec.

On ani Kahun nejsou výjimkami. Za Německo hrál roky na mistrovství světa Martin Reichel, bratr kapitána zlaté generace Roberta. Stejně tak Tomáš Martinec, syn trojnásobného mistra světa Vladimíra. Pár slov česky umí i Leon Draisaitl, současná německá hvězda, jehož otec Peter z Československa pochází.

České kořeny mají i hráči z NHL, Kevin Fiala ze Švýcarska či Rakušan Thomas Vanek. Jak říká Uvira: „Když hraju proti Čechům, tak jsou tam vždy hráči, které znám. A dělám si z nich prd...“ Zkrátka některá česká slůvka ani Němci, který žije s Kanaďankou, z hlavy nezmizí.


Mistrovství světa v hokeji 2024

Hokejové MS 2024 se uskuteční od 10. do 26. května v Praze a Ostravě. Český tým se představí v pražské základní skupině, kde ho čekají Kanada, Finsko, Švýcarsko, Dánsko, Norsko, Rakousko a Velká Británie.