V kabině, kde na dveřích během mistrovství visí cedule s nápisem Czech Team, běžně sídlí Mladí Orlové, dorost týmu Adler Mannheim. Je to symbolické, také česká reprezentace je plná mladých nováčků.
O pohodu a servis v jejím hájemství se tradičně starají kustodi Petr Bílek a Pavel Vlašic. Ten první už je u národního týmu od roku 1996 a od té doby zažil ledajaké kamrlíky. Od maličkých šaten, kam se tým sotva vešel, přes předlouhé chodby na led ve Vídni. Až po dokonalé podmínky letos v Německu.
Jágr přivezl ruskou Fidorku......a maséři tentokrát jedou jen na "ionťák" Tradiční palivo masérů hokejové reprezentace, tedy moravské víno a slivovici, tentokrát nahradily "nevinné" iontové nápoje. "Letos jedeme jen na ionťák a ovoce. Máme tady auto, dojíždíme z Heidelbergu po vlastní ose, takže si nemůžeme v kabině dát nic ostřejšího," dušuje se kustod Petr Bílek. Pro hráče mají maséři nachystané oblíbené sladkosti. "Letos jsme tatranky doplnili i fidorkami," hlásí Bílek. "Jarda Jágr si přivezl nějaké ruské sušenky, tak budeme zkoumat, jestli je ta jejich čokoláda lepší, nebo ne," usmívá se. Brusle hráčům brousí Pavel Vlašic, kanadský specialista Joe Frei se stará jen o ty Jágrovy. "Jarda je v tomhle specifický, potřebuje doladit sebemenší maličkosti. Jinak chodí všichni k Vlašákovi," tvrdí Bílek, nejzkušenější muž v národním týmu. "Kluci nás už nemůžou ničím překvapit. To leda, kdyby si vymysleli hodinky s vodotryskem. Jinak bychom s Vlašákem zvládli všechno." |
"Tam to byla rarita, na led to měli kluci snad kilometr. Ale tady v Německu jsme spokojení. Zázemí je nad očekávání dobré, o sto procent lepší než loni ve Švýcarsku," libuje si. "Kabina je větší, podmínky na masírování lepší, trenéři mají velkou místnost. A na led je to sotva padesát kroků."
Umístění šaten se určuje podle pořadí na loňském mistrovství světa. Blíž než Češi to mají na hřiště jen Kanaďané a Švédové, kolem jejichž dveří Jágr a spol. procházejí.
Ze švédské kabiny možná sem tam zazní ABBA nebo Europe, z té české se zase linou tóny domácí produkce, které starší hráči už dobře znají. "U nás letí Holki nebo Zagorka z iPodu Ády Bílka. Slyšel jsem tam i Snídani v trávě. Komu se to nelíbí, má smůlu," prohlašuje nekompromisně útočník Jakub Klepiš. "Třeba Lukáš Kašpar je známý Metallikou, ale tady musí poslouchat český fláky. On je naštěstí tichý, takže se k tomu zatím nevyjadřuje."
V minulých letech v kabině pouštěl písničky třeba Jan Hlaváč nebo Aleš Kotalík, teď český tým žádného "dýdžeje" nemá. Přestože je v mužstvu třeba Petr Koukal, jenž tuto funkci letos plnil v mistrovských Pardubicích. "Písničky sem tam přepíná jen Petr Vampola, ale většinou to běží samo tak, jak je to nastavené na iPodu," říká Klepiš.
Vedle útočníka Omsku sedává v kabině Jan Marek a ten si rád zazpívá nahlas spolu s interprety."Honza si prozpěvuje, ale hodně špatně. Musím ho krotit," směje se Klepiš. "Říkám mu ať se uklidní, on si zanadává, uleví si a jdeme na led."