„Škoda, že byl tehdy s kytkou v helmě a výstroji, protože nebylo vidět, jak je pěknej, aby mi ostatní ženský mohly závidět,“ řekla Bočanová.
Ručinský se zpočátku hodně divil. „Vždyť nejsem žádný manekýn,“ říká třiatřicetiletý útočník.
Péčí o svou vizáž je proslulý útočník Patrik Eliáš. Jak jste na tom vy?
Normálně, abych vypadal trochu jako člověk. O Patrikovi jsem slyšel, že sedí u holiče někdy čtyři nebo pět hodin a nechává si barvit vlasy. Tak to já určitě ne. Vždyť ani pomalu nemám co barvit.
Utrácíte rád za oblečení?
Potrpím si na oblečení. Většinou utrácím za obleky, v nich trávím v Americe nejvíc času. Musíme v nich chodit na zápasy, na cestách. Vždycky jsem si přál mít hezký oblek. Bylo to první, co jsem si koupil.
Kolik jich máte?
Ani nevím. Když se jdu podívat po krámech, tak si nějaký koupím. Využívám je často, a tak jich mám dost, abych je mohl střídat.
Přece jen, nevadí vám někdy stále chodit v obleku?
Ne, nikdy. Ale samozřejmě, když musíte sako a kravatu nosit pět dní v kuse, tak je to trochu nepříjemné.
Teď na šampionátu si ve volnu asi užijete pohodlnější oblečení.
Tady můžeme chodit v reprezentačních teplákách nebo ve volném oblečení. Je to změna. A když běžně jdeme ven, tak si vezmu džíny nebo volnější kalhoty.
Radí vám s výběrem oblečení přítelkyně?
Občas, když spolu vyrazíme do nějakého obchodu, tak samozřejmě řekne, co se jí líbí nebo ne. Ale většinou si oblečení vybírám sám.
A na motorku vyrážíte v koženém oblečení, nebo si na něj nepotrpíte?
Záleží na počasí. Když je hezky, tak vyjedu jen v tričku a kalhotách. Když je trochu hůř, tak si vezmu koženou bundu.
