Trofej pro nejlepšího útočníka turnaje Euro Hockey Tour potřetí nezískal, přesto i Švédské hokejové hry může řadit ke svým vydařeným reprezentačním akcím - vše o Švédských hrách.
Pardubický útočník Petr Průcha znovu dokázal, že se v národním týmu už zabydlel. "Když pominu nepovedený zápas se Švédskem, tak utkání s Finskem i Ruskem byla vydařená. Jsem rád, že jsem konečně zase dal gól a přesvědčil trenéry, že můžu hrát i bez svých obvyklých spoluhráčů," ohlédl se jednadvacetiletý hokejista za svými výkony na Švédských hrách.
Poprvé jste v reprezentaci nastoupil bez svých tradičních pardubických spoluhráčů Jana Koláře a Petra Koukala. Nechyběli vám?
Určitě ano. Ale nebudu s nimi hrát pořád. Proto jsem rád, že jsem si mohl vyzkoušet i jiné spoluhráče. Myslím, že to jde. Količe s Koukym asi nebudu potřebovat věčně. (smích)
Už se od nich dočkal nějaké reakce na vaše výkony?
Zrovna jsem na obědě s Količem, teprve o tom budeme mluvit. Třeba mi bude tvrdit, že bez nich to nejde.
Před turnajem jste měl trošku obavu, aby si vás nedobírali, kdyby se vám nedařilo. Toho ale nejspíš budete ušetřen...
Doufám. Oni ale určitě něco vymyslí, jen tak to nepřejdou.
Na turnaji jste každý zápas odehrál v jiném útoku. Bylo složité si zvykat na nové spoluhráče?
Ani ne. Měl jsem jen strach, aby mě trenéři nepostavili na levé křídlo a abych nemusel bránit. To mi moc nesedí. Naštěstí jsem ale vždycky hrál vpravo a dopředu. Měl jsem stále stejné úkoly, nic se pro mě nezměnilo. Pořád jsem mohl hrát svou hru.
S kým vám to šlo nejlépe?
To je složité. Ale zřejmě to bylo v utkání proti Rusku, kdy jsem nastoupil s Divíškem a Marhou. Dal jsem gól a byl to můj nejlepší zápas. Ale i s Vlasákem a Hlinkou se mi hrálo dobře. Několikrát mi parádně poslali puk do křídla a mohl jsem dát gól. Bohužel to nevyšlo a navíc nás Švédové přejeli. Největší dojem tak ve mně asi zanechal poslední zápas s Ruskem.
Proti Finsku jste nastoupil s Mikeskou a Markem a byli jste spíše útokem rozbíječů. Tato role vám tedy příliš neseděla?
Nedá se říct, že by mi to nevyhovovalo. Záměrem trenérů bylo složit dvě technické lajny a další dvě zase spíše tvrdší. V jedné z nich jsem hrál, ale můj úkol se nijak nelišil od dalších utkání.
Na turnaji jste patřil k nejlépe hodnoceným českým hráčům. Myslíte si, že vaše šance zahrát si i na letošním mistrovství světa stoupla?
Doufám v to. Snad jsem ukázal, že se můžu prosadit i sám. Ale nechci o šampionátu moc přemýšlet. Přede mnou je ještě play-off. V něm musím zahrát dobře a dokázat, že mám formu. Pak se teprve uvidí.
Zatím tedy myšlenky na mistrovství světa z hlavy vyháníte?
Beru věci, jak přicházejí. Teď je před mnou play-off. Na to se musím nyní především soustředit. Můj start na mistrovství světa patří spíše do kategorie snů. Zatím si to nedokážu vůbec představit. Je to mnohem víc, než na co jsem myslel před sezonou.
Sny se vám ale plní. Nejen, že jste se dostal do reprezentace, ale odehrál jste všechny turnaje Euro Hockey Tour a dokonce jste s pěti góly nejlepším střelcem českého týmu v sezoně.
Nejlepší střelec? To jsem ani nevěděl. Moc mě to těší. To ale není ta hlavní věc. Pro mě je důležité, abych odváděl kvalitní práci pro tým a dobře do mužstva zapadl.
Vaše letošní sezona připomíná krásnou pohádku. Teď už zbývá jen získat titul s Pardubicemi v extralize a dostat se na mistrovství světa...
... tak to by byl happy end.
