Za několik minut se dozvěděl, jestli se vešel do závěrečné nominace na mistrovství světa.
Před zápasem jste říkal, že se nebudete vedle Jágra stresovat. Takže jste si to užíval?
Jasně. Nemusel jsem mu pomáhat a tolik si sjíždět pro přihrávky, Jarda si soupeře odtlačí ramenem a najde vás v rychlosti. Stačí mít jen hokejku na zemi.
Když se s Jágrem sehrával útočník Jan Hlaváč, prý slyšel: Nejezdi tak rychle a půjčuj mi puk. Co řekl vám?
Abych mu to dával třeba podél mantinelu. Měl jsem za úkol vybojovat puky, víc bránil Martin Straka.
Hrál jste o nominaci. Jak to podle vás dopadlo?
Třináct gólů je moc, my útočníci jsme několikrát propadli. Takhle na mistrovství hrát nemůžeme.
Takže počítáte, že se do nominace probijete?
Ne, myslel jsem tým. (smích) Dnes jsem moc nezářil. Nechám se překvapit. Za chvíli nám to trenér oznámí v kabině. Můžu být jen příjemně překvapený, nic mi nesliboval.
Zahrál jste si přesilovky ve speciální řadě se čtyřmi útočníky. Ta důvěra možná něco naznačuje.
Rozhodně mě to potěšilo. Zvedlo mi to sebevědomí. Měl jsem v týmu vlastně speciální úkol.
