Přišlo mi, že český tým hrál oproti minulým zápasům trochu vlažněji. Asi si hráči podvědomě mysleli, že Rakousko nebude tak těžký soupeř.
Na druhou stranu ale Rakušané výborně bránili. V pěti čekali mezi červenou a modrou čarou a proti takové obraně se prosazuje vždycky těžko.
I tak si ale hráči vypracovali celou řadu šancí, ale měli proti sobě velmi silného soupeře, brankáře Divise. Ten podal fantastický výkon. Kolikrát chytil i nemožné. Říkal jsem si, to snad ani nejde, aby to měl, ale zase to nějak chytil. I proto skončil zápas jenom dva nula. Ale i tato výhra se počítá.
V utkání se mi nejvíc líbila ta řada, která dala v přesilovkách oba góly. Tito hráči byli na ledě vidět, dobře kombinovali a málo přihrávek jim uteklo. To se nedá říct o zbytku týmu. Někteří hráči měli trochu problémy se zpracováním puku.
Líbil se mi i výkon gólmana Tomáše Vokouna. Chytá opravdu v pohodě. Jednou sice obraně i sobě trochu zavařil rozehrávkou zpoza branky, ale je zvyklý hrát hokejkou, má na to sebevědomí a to je dobře.
V obranné hře týmu jsou vidět ještě nějaká okénka, ale to, jak defenzíva pracuje, prověří až silní soupeři. Ti přijdou prakticky až těsně před čtvrtfinále a potom samozřejmě v něm. Uvidíme, jak se s tím mužstvo vypořádá. Na jednu stranu s relativně slabšími soupeři neztratí tolik sil, ale zase před rozhodujícími zápasy bude muset přepnout na vyšší rychlostní stupeň.
Rozlosování turnaje trochu připomíná situaci na mistrovství světa ve Švédsku před dvěma roky, kdy jsme po šesti výhrách se slabšími soupeři vypadli ve čtvrtfinále s Ruskem. Ale je pravda, že tam tým dostával laciné góly a tady zatím žádný takový nedostal.
Jinak jsem si ale zápas užil. Hala nemá chybu a jsem rád, že se v ní scházejí fanoušci, kteří mají hokej rádi a rozumějí mu. Nenaplnily se obavy, že na zápasech mistrovství světa budou především lidi, kteří se chtějí podívat na novou halu a o samotný hokej jim ani moc nejde. Fanoušci vytvořili opravdu fantastickou kulisu.
