V posledním zápase jsme mohli se Sověty prohrát o gól, výsledek však zněl 1:3.
Druhý gól jsme přitom dali! Jenže ho americký rozhodčí Pierce neuznal. Pamatuji si na tu situaci velmi dobře.
Vláďa Martinec ujel, gólman Treťjak pak spadl i s pukem do brány. Nedávno jsem to znovu viděl v televizi. Podle mě to měl být gól.
Tenkrát se ještě rozhodčí samozřejmě nemohl radit s videorozhodčím. Kdyby mohl, bůhvíjak by to dopadlo. Jistě, křivdu jsme pak cítili. A pořádnou.
Bralo se to hodně osobně. Takových šancí k titulu přece jen moc nebylo. Být potřetí v řadě mistry světa! V době kralování silného sovětského výběru! To by bylo vážně něco.
SSSR tehdy poprvé vedl Tichonov, trénoval mimořádnou generaci Malceva, Jakuševa. Hodně jsme s nimi soupeřili, my se s nimi chtěli srovnávat.
Prestižně jsme to brali i během sezony, třeba na poháru Izvestije. Nešlo jen o politický rámec. Na ledě byli výborní. I to nás štvalo.
Srovnal bych to s tím, když se ve Stanley Cupu potká Toronto s Montrealem. Dva nesmiřitelní soupeři. A my to tenkrát, v osmasedmdesátém doma, prostě prohráli.
Hokejové mistrovství světa 1978
Kde se hrálo: Praha, Sportovní hala
Na co se chodilo do kina: Kulový blesk, Jak dostat tatínka do polepšovny, Balada pro banditu, Pomáda
Co se hrálo za muziku: Katapult, Karel Gott, Jiří Korn, Hana Zagorová, Petra Janů, Eagles, Bee Gees
Na co se chodilo do divadla: Divadlo Járy Cimrmana (Posel z Liptákova), Činoherní klub
Tehdejší literatura: V. Körner (Údolí včel), J. Irving (Svět podle Garpa)
Automobily doby: Škoda 120, BMW M1
Jaká byla móda: džínové šaty, boty „brikety“, fáčové košile z Maďarska, silonové roláky, svetry s velkými knoflíky
Stát: ČSSR, prezident Gustáv Husák
Historická souvislost: Doba tzv. normalizace, novým papežem je Jan Pavel II, rok po sepsání Charty 77
