Hned dva výbuchy radosti zastřásly kanadským hokejovým týmem předtím, než
mohl jeho kapitán Ryan Smyth převzít pohár pro mistra světa.
Jak všechno vzniklo? Ve čtrnácté minutě prodloužení sklouzla Carterova střela zblízka po betonu švédského brankáře Tellquista a zapadla za jeho záda. Jenomže puk byl ukrytý pod jeho pravým betonem, brankový rozhodkčí nerozsvítil a Vladimír Šindlermusel na několik dlouhých minut zchladit kanadskou radost.
Nejdřív vylétly nad hlavu ruce útočníka Ansona Cartera, který poslal puk směrem na švédskou branku. A v řetězové reakci následovalo totéž u čtveřice hokejistů na ledě a celé kanadské střídačky.
Hráči v bílých dresech s javorovým listem na hrudi naskákali na led a zavalili Cartera svými těly. Po chvíli ale zase vstali a odjeli na střídačku. Švédové chtěli, aby gól potvrdil videorozhodčí.
Tím byl Pavel Halas, předseda české komise rozhodčích. "Museli jsme použít dvojnásobné zvětšení, abychom mohli gól prokázat. Ale skutečně puk za čárou byl," prohlásil.
Totéž tvrdí i střelec Carter. "Gól to určitě byl. I když jen o pár centimetrů. Ale i to by mělo stačit," usmál se po zápase útočník s copánkny a zlatou medailí na krku. "Jen jsem doufal, že to bude stačit i pro lidi, kteří o tom rozhodovali. To čekání bylo hrozné, ale aspoň jsme si mohli radost prožít dvakrát."
Trenér Andy Murray svolal kanadské hráče zpět na střídačku, na ledě zůstala jen původní čtveřice. "Museli jsme být připraveni i na to, že to gól nebude, že se může hrát dál" uvedl útočník Kris Draper.
"Pár kluků stálo v tom úhlu, odkud to bylo nejlíp vidět a ti tvrdili, že puk čáru přešel. Ale nesměli jsme se tomu pocitu poddat, jinak by nás to srazilo, kdyby gól neuznali. Ale bylo to těžké, to čekání bylo dost dlouhé," myslí si.
Rozhodčí Šindler stál v boxu časoměřičů s telefonem u ucha přes pět minut. "Bylo to kvůli tomu, že technici museli dvakrát použít zvětšení," vysvětluje Halas. Ale hned jak byla elektornická lupa použita podruhé, doporučil jsem rozhodčímu gól uznat. Záběr jednoznačně prokázal, že puk byl za brankovou čárou."
Během pěti napjatých minut jezdili za Šindlerem švédský kapitán Sundin a další hráči. "Nervózní jsem ale nebyl," tvrdí český rozhodčí. "To sudí ani nemůže, nesmí ho nic rozhodit. Já sám jsem ani neuvažoval, jestli to je gól nebo ne, jen jsem čekal na videorozhodčího. Tím, že jsme byli oba Češi, byla komunikace jednodušší."
Na jedné straně se znovu vytvořilo vítězné bíločervené klubko, na druhé straně hráči v modrožlutém posmutněle sklopili hlavy. Věděli, že teď už osud finále neovlivní. Jen útočník Axelsson přijel znovu promluvit se Šindlerem.
"Jenom jsem se znovu ptal, jestli si je stoprocentně jistý tím, že to byl gól. Já jsem se ještě na záběry nestačil podívat, takže jsem puk v brance neviděl. Ale nahoře na to mají velké monitory, asi to viděli líp," říkal zklamaný Švéd po zápase.
Samtotný sudí Šindler se kvůli zákazu supervisora IIHF Hanse Dobidy, který dohlížel na výkon rozhodčích, nemohl k situaci šířeji vyjádřit. Česká dvojice ale rozhodla správně.
 Finále mistrovství světa v ledním hokeji mezi Švédskem a Kanadou řídil 11. května v Helsinkách český rozhodčí Vladimír Šindler. |
