Býval jste mistrem zakončení. V čem spočívá kouzlo střelce?
Střelba je kombinací rychlosti a síly. U většiny hráčů převládá jedna složka. Ale nutné je něco, co se dá těžko naučit. Musíte cítit tu branku bez dívání.
Koho ze současných hráčů uznáváte jako kanonýra?
Každého, kdo dá gól.
O první místo v historické tabulce střelců v české reprezentaci soupeří Ujčík s Procházkou. Jak je hodnotíte?
Ujčík je lepší střelec, i když se někdy nemůže prosadit. Střílí nahoru a kolem branky má cit. Procházka spíš doráží nebo těží z nájezdů z druhé vlny.
Jste ve Švédsku na mistrovství světa. Vzpomínáte si ještě na šampionát v roce 1969? Na dvě památná vítězství nad Sovětským svazem, jež přišla po invazi vojsk v srpnu 1968?
Ano, vzpomínám.
Jste nostalgický?
Ne, ale vzpomenu si, když mi to někdo připomene. Na góly v těch zápasech, na radost, která následovala. Byla to významná součást mého života.
Co se vám nejčastěji vybaví?
Sladké vítězství. Byl to výjimečný zážitek.
Vyrovnalo se mu něco ve vaší kariéře?
Po sportovní stránce ano. Když jsem mohl hrát NHL. Celý život jsem toho toužil dosáhnout. I když jsem byl ve vyšším věku, potěšilo mě projít těmi osmdesáti zápasy.
Vaše současné povolání objevitele talentů obnáší plno cestování, že?
Letos jsem byl osmkrát pracovně v Americe a zpátky. Teď už jsem na cestě sedmdesát dní. Ve čtvrtek se vracím domů.
Do Hodonína?
V Hodoníně žije moje matka, takže se tam občas objevím. Ale domov už mám v Los Angeles.
Nemáte někdy chuť si ještě zahrát?
Nemám brusle.
Schválně? A jak dlouho?
Je to také svým způsobem výmluva. Už asi pět let jsem na bruslích nestál. Vždycky jsem se nechal hloupě přemluvit a pak jsem za to trpěl.
A nechybí vám radost z gólů?
Ne. Dal jsem jich dost. Už by mi to mohlo stačit.
Máte je spočítané?
Nedávno jsem to dával dohromady. Počkejte, mám to napsané. V československé lize, v reprezentaci, ve WHA a NHL jsem odehrál 1318 zápasů a nastřílel 801 gól.
