Nejen na ledové ploše v Petrohradu ožil při finálovém zápase naganský či lillehamerský duch. Lidé v Česku ukázali, že hokejem žijí a když už své hrdiny nemohli povbudit přímo, vychutnávali si finále pohromadě v hospůdkách, nebo při sledování obří obrazovky, jako tomu bylo i v Praze na Staroměstském náměstí.
Červenomodrobílá, to byla barevná kombinace, jež udávala módu pražského centra. V očích mnohého turisty neznalého věci museli Češi a Moravané působit jako nesmírně hrdý národ. Stovky nadšenců vyštrachaly vlajky ve skříních a na půdách, ti méně vybavení použili alespoň vlastní tělo. Ulice zase brázdili ve svých dresech Reichelové, Procházkové, Dopitové i Haškové.
Staroměstské náměstí se koupalo ve slunečních paprscích, polonazí hokejoví nadšenci poskakovali bez oddechu před obrazovkou a křičeli z plných hrdel. Všechno ovšem v přátelském a pohodovém duchu. "Neměli jsme žádnou práci, všechno bylo v pohodě," pochvalovala si jedna z mnoha zdravotnic připravených pomoci při nevolnosti ze slunce či přemíry alkoholu. "Také desítky policistů si mohly v klidu vychutnávat hokej. O přestávkách se na dvacetitisícový dav snášely proudy z hasičských vozů a kouzlily na obloze nádhernou duhu.
"Góóóól, je to tam!" zaburácelo čtyřikrát náměstím a nad hlavami se zvedla vlajkosláva. "Už je to uděláno, už je to hotovo," prozpěvovaly davy a oslavovali titul. Pak ovšem podvakrát nadšená vřava zcela utichla, Slovensko dotáhlo na 4:3. Věřit ale nikdo nepřestal, za chvíli se opět neslo horkým vzduchem povzbuzování a vyvolávání hráčů. Roman Čechmánek byl tím, koho si fanoušci nejvíce "brali do úst." Konečně přišel pátý Reichelův gól a pak už jen vyčkávání na závěrečnou sirénu.
"My ty kluky prostě milujem," nadšeně vzkazovali šampionům dívky zahalené do vlajky. "Slováci jsou výborní hokejisti, ale my jsme nejlepší!" řakly ještě, než se pustily do vyzpěvování "proč bychom se netěšili" a "we are the champions." Po slavnostním ceremoniálu a národní hymně se dav pomalu zvedal a přemisťoval na Václavské náměstí pokračovat v oslavách. Ulicemi se ozývalo nadšené halekání a troubení vozidel.
Další fáze oslav bude následovat v pondělí, kdy hokejisty čeká uvítání na starém ruzyňském letišti. Tam by měli hokejisté dorazit po dvanácté hodině. O hodinu později pak čeká petrohradské šampiony slavnostní přijetí na letenském zámečku.
 Ještě dlouho po skončení zápasy bylo po Praze slyšet troubení aut obsazených jásajícími skupinami |
 Na Staroměstském náměstí v Praze se sešlo přes dvacet tisíc lidí |
 Ze začátku ještě vydrželi všichni sedět, dramatický závěr však zvedal celé náměstí na nohy |
 MOžná nehrají hokej, o to usilovněji však fandily... |
 Duha, jež se rozklenula nad Staroměstským náměstím zvěstovala šťastný konec |
 Někteří přišli v plné polní, ovšem helma patří obráceně |
 "Slováci jsou strašně dobrý hokejisti, ale my jsme nejlepší!" volala dívka v národních barvách |
 Radost byla obrovská, hymnu si vychutnali všichni |
 Vše se odehrávalo pod dozorem kostnického mučedníka i pražských policistů |
 K obří obrazovce se upíraly desítky tisíc párů očí |
 Policejní ostraha bděla u nohou Mistra Jana Husa nad výkonem českých hokejistů připravena okamžitě zasáhnout |
 Nebyli na ledě, ale každý se v tuto chvíli cítil být mistrem světa |
 Sluncem zalité Staroměstské náměstí ovládly národní barvy |
 "Jsme mistři," skandovali rozjásaní fanoušci poté, co odpočítali poslední vteřiny |
 Les rukou vyrostl nad Staroměstským náměstím,čeští hokejisté právě získali titul mistrů světa |
 Chvíli to trvalo, než se láhev podařilo otevřít, ale nakonec přece jenom došlo i na sprchu |
 Takhle usilovně si jedna z fanynek přála, aby šel titul opět do Česka |
 Někteří jásali z plných plic, jiní si tiše vychutnávali slastný pocit |
