Ve 39 zápasech základní části tehdy dokázal nasbírat 88 bodů. A jeho rekord odolával deset let. Až v letošní sezoně ho dokázal pokořit kladenský David Stach, který na 91 bodů potřeboval 51 zápasů.
Zaregistroval jste, že minulou středu váš rekord padl?
Přečetl jsem si to den potom v novinách.
A není vám to líto?
Pro někoho to je možná velké téma, pro mě ne. Já jsem tenkrát v první lize neodehrál ani celou sezonu a na něčem takovém nelpím. Rekordy jsou od toho, aby se překonávaly, a pro mladého kluka je jedině dobře, že se mu povede taková sezona. Asi i tím, že Kladno mělo ve svých řadách hráče jako právě Stach nebo Bílek, se dokázalo dostat na první místo a zajistit si dobrou výchozí pozici pro play-off.
Přesto, co jste jeho bodovému výkonu říkal?
Mně se líbí ofenzivní pojetí hokeje, takže já fandím hráčům, kteří jsou schopní dávat góly, nahrávky a pomáhat svému týmu být lepší.
Za týmovým úspěchem jste tenkrát do první ligy asi šel i vy, ne?
Moje kariéra tenkrát směřovala úplně někam jinam, než dělat rekordy v první lize. To, že jsem se objevil v první lize, byla souhra okolností. V NHL se nehrálo, pan David byl majitelem týmu a trénoval Pepík Jandač. Navíc jsem měl jedinečnou šanci si zahrát ve svém rodišti, kde jsem začínal, a pomoci klubu postoupit do extraligy.
A co se vám z té postupové sezony vybaví jako první?
Když se mě na to někdo ptá, vždycky si vzpomenu, jak jsme se nadřeli proti Chomutovu. Dneska se povídá o tom, že tým dokázal postoupit. Nikdo si neuvědomuje, jak blízko jsme byli od toho, že jsme tenkrát v Chomutově čtvrtý zápas prohráli, a bylo by to obrovské zklamání. Měli jsme hráče NHL, odchovanci se vrátili ten rok do Budějovic. Vybaví se mi, jak jsme tenkrát s Radkem Dvořákem seděli v Chomutově před čtvrtým zápasem na pokoji, koukali jsme na sebe a říkali, tohle není možný, my to musíme nějak urvat. No, a pamatuju si na to, jak Petr Havelka dal tenkrát gól v prodloužení. Byl to hráč, který třeba góly tolik nedával, ale dal možná nejdůležitější branku sezony. Když se mě někdo ptá na rekord, to mě neinteresuje. Ale to protrápení se k postupu přes Chomutov je to nejsilnější z celého ročníku. A pak také to, jak jsme s Radkem Dvořákem vyhráli titul mistra světa, když jsme na šampionát šli z národní ligy.
O postup se letos snaží i Motor. Jak hodnotíte jeho výsledky a třetí místo po základní části?
Předně musím říct, že sezona by se vždycky měla hodnotit až po jejím konci. Ale její průběh je pro mě jako pro fanouška, bývalého hráče a odchovance klubu zklamáním. Především to, jak to dopadlo na konci základní části. Když pominu, že je tam více kvalitních týmů, s takhle nabitým kádrem a ambicema, které Motor má, mělo být jeho umístění daleko lepší, než je současné třetí místo tabulky. Nevím, co se děje v kabině. Ono to tam logicky má také zůstat, ale jako fanouškovi se mi výsledek základní části nelíbí.
Co konkrétně?
Co mě hodně zaráží, byly velké rozdíly mezi zápasy doma a venku. Jestliže si tým myslí na to, že postoupí, musí tam být nějaká konzistence a vzestupná tendence od začátku celého ročníku. A ne aby to mělo de facto klesající úroveň.
V posledních čtyř z pěti zápasů Motor prohrál. Může to být pro play-off komplikace?
Je to sport. Stát se může cokoliv, ale kdybych seděl v managementu klubu, chtěl bych, abychom měli výhodu domácího prostředí ve všech sériích. Už jen kvůli tomu, jak odlišné ty výsledky doma a venku jsou.
Na tým vyjde v prvním kole Přerov, se kterým v sezoně čtyřikrát prohrál. Co to může znamenat?
V podstatě nic. Začíná se odznova. Play-off je nová soutěž. Teď třeba budou začínat doma. Ale co dál? Já věřím tomu, že se přes první kolo dostanou, i když narazí na protivníka, který jim dělal problémy v základní části. Ale co potom, až přijdou relativně těžší soupeři a bude se začínat venku? To se vracím k tomu, co se stalo na konci základní části. Klub, který má sice dlouhou tradici, ale nově vznikl před dvěma roky, nesmí hazardovat s přízní veřejnosti a sponzorů. Oni také potřebují vědět, že to má nějakou vzestupnou tendenci a řád. Když to povede jinam, tak se pak nikdo nemůže divit, že diváci při posledním zápase s Benátkama v půlce poslední třetiny odešli.
Týden před play-off vedení odvolalo hlavního trenéra. Překvapilo vás tohle rozhodnutí?
Myslím si, že Standa Bednařík (generální manažer klubu) to komentoval přesně, když řekl, že je to nekoncepční řešení. To samozřejmě je. Je to krok z donucení, jak se ta sezona vyvinula. Majitelé a management klubu tím zareagovali v tom smyslu, že se něco muselo udát. Hráči se teď nemůžou už za nic schovávat. Mužstvo mělo určité ambice a ty nenaplnilo. Jestli to byl správný krok, ukážou nejbližší týdny. Z různých zdrojů vím, že nejen výsledky, ale především předváděná hra neodpovídala ambicím, a celý manšaft nevyměníte. Samozřejmě je smutné, co se stalo s Petrem Rosolem, ale hlavní trenér vždycky nese zodpovědnost.
Jeden postup už jste v Budějovicích zažil, takže počítám, že byste ho Motoru přál i letos.
Samozřejmě. Jako rodák bych si moc přál, aby Motor postoupil do extraligy. Krásné město, hokejová tradice, fanoušci a zázemí tomu nahrávají. Vedení klubu pro to dělá maximum. To všechno teď Motor má. Jak už jsem uvedl, v play-off se bude začínat odznova, můžou se tam prokousat. Koneckonců i výměna trenéra je snaha o to, něco s tím udělat a dostat sezonu do fáze, kde ji chtěli mít. Až jednou přijde čas, pevně věřím tomu, že se do Budějovic i do klubu vrátím, a přál bych si, aby byl extraligový. Teď budu Motoru v play-off držet palce.
