Ve středu ho čeká další duel s krajským rivalem, tentokrát z Třebíče.
Zda-li Rech chystá nějaké změny, však zatím neprozradil. "Ještě si to nechám pro sebe," zůstal tajemný.
Na úvod se zeptám, kdy proběhl první kontakt s havlíčkobrodským klubem a kdo vás oslovil?
Je to asi týden nebo deset dní a oslovil mě pan Nedvěd (Milan Nedvěd – předseda představenstva HC Rebel – pozn. red).
Proč jste se rozhodl pro tým z Vysočiny? Rozhodlo to, že hraje vyšší soutěž, než je v Hodoníně, kde jste doteď působil?
Je pravda, že je to první liga a je to o něco výš. Já jsem v ní byl čtyři roky v Kadani a v Chomutově. Teď jsem šel do Hodonína, kde se hraje druhá liga. A musím říct, že tato soutěž je už trochu o hokeji.
Nebál jste se jít do Brodu, který je teď v krizi a příliš se mu nedaří?
S tímto nemůžete jít do práce. Člověk musí jít s odhodláním tu situaci změnit. Mám za sebou první zápas, podívám se na DVD, trochu si to rozeberu a pak si s Milanem (asistent Milan Chalupa – pozn. red.) na to sedneme a musíme nějak zareagovat.
A máte už nějakou představu, co chcete v týmu změnit?
Trochu jo, ale ještě bych si to nechal pro sebe (úsměv).
Jiří RechNarodil se 3. března 1962 a první hokejové krůčky udělal v Olomouci. Odkud putoval na Slovensko, do Trenčína a Topolčan. Poté hrál v brněnském Zetoru, v Itálii, v Kometě a hráčskou kariéru zakončil v Rosicích. Jako trenér Prošel právě italským týmem Aosta, mládežnickými celky Komety a Karlových Varů. Dále vedl Velkou Bíteš a také prvoligový Chomutov, kdy byl asistentem a Kadaň. Poslední štací byl druholigový Hodonín. |
Říkal jste, že tomu chcete dát tak dva tři zápasy, než uděláte nějaké změny. Platí to stále?
Když to tak vezmete, tak se nám zranil další centr (kapitán Petr Polodna – pozn. red.), nebude ani Semorád, takže nemáme centry. No, vlastně jednoho.
A je někdo v Hodoníně, kdo by třeba mohl naskočit?
Ne. To jedině, že já bych se obul, ale to už je na mě moc rychlé (smích).
Havlíčkův Brod jako tým určitě znáte, jezdil jste sem jako soupeř. Tak jak to tu vidíte z druhé strany jako domácí?
Je tu výborné zázemí. Tým by se měl pohybovat okolo čtvrtého pátého místa a ne kolem devátého, protože útočná síla je tu obrovská. Bohužel prvních sedm kol to šlo, ale najednou už ne. Musíme najít recept, aby se opět dařilo. Ovšem ještě není na místě lámat hůl. Je to dlouhodobá soutěž.
Chystáte se přivést nějaké posily, nebo naopak někoho z kádru vyřadit?
To si zatím nechám pro sebe. S nikým jsem to ještě neřešil.
Máte za sebou první zápas a hned derby s Jihlavou, které bývá hodně vyhecované. Jak jste ho prožíval?
Já dobře, protože přišlo hodně diváků, za což jim děkujeme. Když se hraje před takovou kulisou, je to nádherné. A ne jak v Kadani, kde chodilo 250 lidí.
Hned ve středu vás čeká další derby, tentokrát s Třebíčí...
Ale to je takové malé derby (úsměv). Určitě se na to taky těším. Tyto zápasy, kdy přijde hodně lidí, jsou pro kluky i pro nás dobré. Je těžký hrát, když přijdou akorát čtyři uklízečky.
