Bývalý brankář a zároveň prezident hokejového Motoru si hodněkrát vyzkoušel, jaké to je v play-off. Teď sleduje vyostřené bitvy zase z jiného úhlu. „Zatím můžeme být spokojení. Hned na úvod jsme prošli těžkou sérií s Přerovem. I první zápas se Slavií byl důležitý a s ním jsme také spokojení. Byl plný dům, což vždycky znamená velký tlak na hráče. Ale zvládli jsme to hlavně takticky,“ těšilo 46letého trenéra gólmanů. Po druhém duelu s pražskou Slavií už tolik spokojený být nemohl, jeho tým padl 2:3.
Sledujete zejména výkony mužů v masce. Petr Kváča nedostal gól 193 minut a o tři vychytané nuly v řadě ho připravil až pondělní gól Slavie v 53. minutě. To je pro brankáře dobrá vizitka.
Všichni víme, že zápasy play-off jsou víceméně o gólmanech. Petr do toho šel z pozice prvního brankáře, a proto jsem rád, že zvládnul první sérii s Přerovem a druhou se Slavií odstartoval ve velkém stylu. To pak dává mužstvu jasný impulz k tomu, že vzadu je vše v pořádku, a kluci na hřišti to tak vnímají.
Bylo to vaše poslední slovo, že Petr Kváča půjde do play-off jako jednička?
To vůbec nebylo moje rozhodnutí. S trenéry jsme samozřejmě řešili situaci brankářů, ale ani v tomto případě jsem neměl rozhodující slovo. To mají na starosti oni.
Co teď s brankáři nejvíce trénujete? Máte ve vyřazovací části nějaké speciální tréninky?
Play-off je spíš o hlavě. Tam je už důležité, aby byl gólman silný hlavně psychicky. Když se nepovede jeden zápas, což se stává a je to úplně normální, tak je nutné, aby pak ten dotyčný přišel na další zápas s čistou hlavou a hned si řekl při prvním zákroku: „Ano, už jsem to zase já, už mě to trefuje a už zase umím chytat.“ Teď tedy většinou probíráme předešlá utkání, pořešíme lehce technické věci, ale už to není o tvrdém brankářském tréninku na ledě.
Musíte je také připravovat na to, že v play-off se hraje daleko tvrdší hokej, že soupeři najíždějí do brankářů a snaží se je rozhodit?
Přesně tak. Všichni se vás snaží vytočit a vy s tím musíte počítat, o tom play-off je. Ale nesmíte se nechat vyprovokovat, od toho jsou před vámi obránci, aby vás ochránili.
Brankář Českých Budějovic Petr Kváča.
Jak je na tom Petr Kváča po této stránce, nenechá se jen tak vyprovokovat?
Petr je mladý kluk, který hraje své první velké play-off. Na psychice hodně zapracoval od té doby, když jsem ho před dvěma roky poznal. Pořád je spousta věcí, které se ještě musí naučit, až bude chytat ve „velkém“ hokeji. Určitě má budoucnost, je to trpělivý, pracovitý kluk, který si umí jít za svým a nechá si také poradit.
Radí se s vámi hlavní trenéři o věcech ohledně brankářů?
Spíš se s trenéry bavíme o cvičeních, která zařadíme do tréninků. Například je požádám, aby se víc zaměřili na situace dva na jednoho, tlak před bránou, střelbu přes obránce či na dorážky před bránou. Buď je to součástí běžného tréninku, anebo si potom vezmu sám brankáře a pár hráčů a pilujeme techniku chytání. Není to o tom, aby na gólmany lítal jeden puk za druhým, ale aby kluci dělali zákroky technicky správně.
Vybaví se vám nějaké náročné play-off, které jste chytal?
Přesnou sérii nebo turnaj s reprezentací, který byl pro mě nejtěžší, to si dneska už nevybavím. Možná si pamatuju na to, že se člověk na vyřazovací část připravoval úplně jinak než v základní části. Dá se říci, že každý zápas je v této části sezony těžký. Tlak na gólmany v play-off je úplně jiný než na kluky v poli.
Je větší?
Určitě. Zachybuješ, padne z toho blbej gól a může to ovlivnit celou sérii. A to je pak problém.
Změnil se hodně systém chytání od dob, kdy jste stál v bráně vy?
Strašně moc. I my jsme chytali úplně jinak než naši předchůdci, hrozně rychle se to mění a jde kupředu.
Musel jste se i vy učit nové styly?
Ještě v NHL jsem stihl změnu systému a učil jsem se takzvané slajdování. Golmani se nezvedali hned po prvním zákroku zase nahoru, ale rovnou dole reagovali na další vývoj hry. Není to jednoduché, protože máš celej život zajetý určitý styl a je pak sakra těžké si to v zápase přepnout v hlavě. Nějak jsem se s tím sžil, ale ne tak dobře jako dnešní mladí kluci, kteří se nové styly učí odmalička. Nepřemýšlí, jestli se zvedá z pravé, nebo z levé nohy. Sám jsem zvědavý, kam až se posune pokrok v brankářské škole.
