Těšil se, že si vyzkouší českou nejvyšší soutěž. Útočník Anatolij Protasenja, šestadvacetiletý rodák z běloruského Minsku, se na jaře domluvil na angažmá s Olomoucí a věřil, že dostane dostatek příležitostí ukázat své umění.
V přípravě za Moru odehrál šest utkání, v nichž nasbíral tři asistence. Jenže poté přišla zdánlivě banální nemoc, která v nesprávnou chvíli jeho cestu do extraligy odklonila na jinou kolej.
Olomouc Protasenjův konec nekomentujePřed sezonou jej olomoucký klub představoval jako jednu z letních posil. „Má za sebou něco v KHL, je agresivní v předbrankovém prostoru a umí se tam pohybovat. Je velký, to jsme potřebovali,“ pochvaloval si generální manažer Mory Erik Fürst. V přípravě Anatolij Protasenja za Moru odehrál šest z deseti utkání, v extralize ale prostor nedostal. Proč? „Nechci to komentovat,“ prohlásil hlavní trenér Zdeněk Venera. „U nás to prostě nevyšlo tak, jak jsme si představovali,“ doplnil asistent trenéra Jan Tomajko, který je zároveň šéfem olomouckého klubu. „Nyní je v Jihlavě. To je jediné, jak bych to okomentoval.“ Další nevyjadřování se klubu, které na dotaz MF DNES potvrdil i press manažer Tomáš Schmiedt, však otevírá prostor pro nejrůznější spekulace. Jedna z nich je i na facebookovém profilu olomouckého klubu. „Udělal hrubý prohřešek proti životosprávě. A proto byl odejit,“ tvrdí Jaroslav Pravďa Pravdík. „Nevím, co píšou fanoušci, do toho nevidím. Ale nebylo to tak, že bych něco provedl,“ brání se Anatolij Protasenja. „Prostě to nevyšlo. V přípravě bylo osmnáct útočníků. Já jsem onemocněl, a když jsem se uzdravil, tak po mně trenéři chtěli, abych nabral kondici. Ostatním klukům se začalo dařit, tak mě do hry nedávali. Já jsem jen trénoval a to mi bylo prd platné. Každý chce hrát,“ líčí útočník. „Později mi řekli, že se mnou nepočítají a že si mám hledat nový klub,“ dodal. |
„Hrál jsem pravidelně, první lajnu. Ale pak jsem byl deset dní nemocný, dostal jsem angínu,“ líčí své trable. „Když jsem se vrátil, hráli jiní kluci, kterým se dařilo. Někdo musel z kola ven. Tak mi řekli, že si mám hledat nový klub.“
V tu chvíli se ozvala mateřská Jihlava. A 198,5 centimetru urostlý hokejista, který prošel i dvěma kluby Kontinentální hokejové ligy, nabídku neodmítl. „Když se ozval pan Ščerban (jednatel Dukly - pozn. red.), tak jsem byl rád a souhlasil jsem,“ prozradil Protasenja.
„Potřebuji hrát, mít zápasovou praxi. Protože nikdo nechce jen trénovat,“ má jasno. A že je smlouva zatím jen na měsíc? „Pan Ščerban chtěl rovnou na rok. Ale uvidíme, co bude za měsíc,“ pokrčil rameny Protasenja. „Neříkám, že se do toho hned dostanu. Ale ještě jsem se nerozhodl, co bude dál.“
Zatímco v úvodním zápase proti Litoměřicím ještě jihlavskými fanoušky oblíbený „Tolja“ vyšel bodově naprázdno, ve vyhecovaném duelu proti rivalovi z Třebíče vstřelil dvě branky.
„Ráno před zápasem jsme nacvičovali přesilovky. Já jsem velký, tak chodím clonit před branku. Při prvním gólu Šídlo (Petr Šidlík - pozn. red.) střílel, já jsem dorážel a padlo to tam,“ popsal svou první trefu. „Při druhém Čagy (Tomáš Čachotský - pozn. red.) vystřelil, trefil mě a naštěstí to tam spadlo,“ popsal rozhodující trefu. „Byl to velmi důležitý gól. A jsme rádi, že nám to přineslo tři body.“
Vlk: Potřebuje dostat zápasovou praxi
I přes výrazný individuální přínos viděl jihlavský trenér Petr Vlk ve hře nové akvizice nedostatky. „Tolja potřebuje dostat zápasovou praxi. Protože ta mu zatím chybí. Mistrovský zápas hrál naposledy v loňské sezoně. V létě sice k nějakému přípravnému utkání nastoupil, ale od té doby utekl nějaký čas. Takže zavářky jsou tam,“ všiml si Vlk.
„Nehledě na to, že si párkrát protáhl střídání a pak se to s ním táhlo další dvě tři. Takže i na tomto je potřeba zapracovat,“ radí svému novému svěřenci. „Musí ještě trošku potrénovat. Ale věříme, že pak jeho přínos bude ještě větší.“
S výtkami trenéra hráč souhlasí. „Když přes měsíc nehrajete, je to znát. Trénink je trénink, ale nenahradí zápasovou zátěž. To je o něčem jiném,“ uvědomuje si. „Zatím se na sto procent necítím. Ale doufám, že každý zápas to bude lepší.“
V Olomouci o ně neměli zájem. Potkají se v Jihlavě
K Jihlavě má prý Protasenja velký vztah. „Vždyť je to můj mateřský klub. Navíc jsem doma, nikam nemusím cestovat. Takže jsem rád, že tu můžu být,“ pochvaluje si.
A svým rozhodnutím určitě potěšil také svého bratra Ivana, který dlouhá léta vedl kotel jihlavských fanoušků. „Teď už má rodinu a jiné starosti, tak se na hokej tak často nedostane. Ale v pondělí se podívat přišel,“ potěšilo Protasenju.
Ten ví, že se od něj čeká černá práce před soupeřovou brankou. „V předbrankovém prostoru to sice hodně bolí, ale dorážky a clony jsou zkrátka moje práce,“ usmívá se. „Nejsem třeba tak malý a rychlý jako Čagy. Ale každý má něco a musí své přednosti využít. Tak aby pomohl týmu,“ dodal.
Protasenja se v jihlavské kabině znovu setká s dalším hráčem, kterého tam Olomouc poněkud překvapivě odložila - útočníkem Adamem Zemanem. Ten sice na jaře na Hané prodloužil hostování, nakonec se však vrátil do mateřské Dukly.
„Je to docela paradox, že se to takhle sešlo. Ale s tím nic nenaděláme,“ krčí rameny Zeman. „Jsme teď tady a budeme makat za Duklu. Určitě chceme hrát oba co nejlépe, bodovat, dávat góly. Aby si nás třeba někdo všiml a vrátili jsme se do extraligy,“ přeje si čtyřiadvacetiletý forvard, který aktuálně ze zdravotních důvodů nehraje. „Ale už se dávám do kupy, takže bych měl co nejdříve začít. Doufám, že už v sobotu,“ vzkázal Zeman.
„No nevím, jestli on někam půjde, tak mě tam asi taky pošlou. Takže doufám, že už se nikam nechystá,“ směje se Protasenja. A poté už vážněji dodává: „Je škoda, že je teď Zemič zraněný. Protože je to vynikající hráč a bruslař. Takže ať se hlavně brzy uzdraví.“
Oba kamarádi se na sebe těší. „Hrát spolu v jedné lajně asi nebudeme, ale jsem rád, že tu je,“ říká Zeman. „Nápodobně, je s ním sranda,“ uzavírá Protasenja.
