Jak došlo k vašemu angažmá?
Rychle. V půlce října jsem skončil ve Švýcarsku. Vrátil jsem se, a když pak Vláďa Růžička z Kadaně odešel do Hradce Králové, oslovil mě Petr Klíma, jestli bych mu s tím nešel trochu pomoct. Už jsme byli v kontaktu dřív, ale já vždycky vzal Švýcarsko, to jsem tehdy preferoval.
V Kadani se mohl potkat legendární útok Rosol, Růžička, Klíma.
Bohužel to nevyšlo. Ale s Růžou jsem mluvil těsně před jeho odchodem. Stáli jsme spolu na tribuně a koukali jsme na zápas. Já teď rozšířil trenérský štáb, zkusíme to pozvednout. Bude to fuška, dost práce. Trápí nás malá produktivita, málo střel, málo chodíme do brány. Klasické klišé, ale u nás to platí.
Čím máte přispět vy?
Každý postřeh je dobrý, Petr Klíma spoléhá na to, že jsem něco odtrénoval. On to zaštiťuje, já dělám útočníky, Tomáš (Hamara) beky.
Neodrazovalo vás, že Kadaň jde v 1. lize od porážky k porážce?
Samozřejmě ne pokaždé trénujete Třinec nebo Spartu, které jsou na čele tabulky. Nebo jako když jsem byl před deseti lety v Ústí. Hokej je holt práce a je blbé z toho vypadnout, musíte aspoň něco dělat. Nic jiného se mi nenaskytlo.
Myslíte ještě na extraligu?
Je těžké se uchytit, míst není moc a trenérů je hodně. Uvidíme.
A co Litvínov?
To se musíte zeptat někoho jiného. Nevím, asi ta možnost není. Podle mě to ani nehrozí.
Jde o vztahy, vazby?
No, no...
Proč jste skončil ve Švýcarsku?
Došly peníze. Já trénoval áčko a juniorku HC Valais Chablais, to je třetí nejvyšší soutěž, amatéři. Byl jsem tedy ve městě, kde jsem hrával, v Martigny. Už když jsem skončil v Českých Budějovicích, strávil jsem rok v Uzwilu, pak na Slovensku v Žilině, teď jsem byl ve Švýcarsku rok a tři měsíce.
Nejde tam prorazit výš? Nebo Švýcaři sází na Kanaďany?
Mají to oháčkované. Ve 2. lize tam jsou trenéři, kteří koučovali v NHL. Byl v ní třeba i Bengt-Ake Gustafsson, který dotáhl v roce 2006 Švédy k olympijskému i světovému zlatu. Není to ve Švýcarsku trenérsky vůbec jednoduché. Já bych ale spíš už preferoval trénovat doma. Být ve Švýcarsku sám, to je na nic.
V nadsázce: máte ve smlouvě s Kadaní výstupní klauzuli?
Jsme tak nějak domluvení, že kdyby zavolal Montreal, Petr Klíma mě pustí. Jinak ne. (smích)
Jaké máte v Kadani ambice?
Motivovat hráče, pracovat s mladými. Je to jako v juniorce: kolikrát víš, že nevyhraješ titul, ale hřeje tě aspoň to, když vidíš, že hráči se zlepšují. Máme plno mladých, chci jim dát něco do budoucnosti, do hokejového života, nějaké poznatky, které by mohli uplatit. Uděláš přesilovku, jim vyjde, dají gól, ty z toho máš radost. Máme spoustu kluků, co teprve začínají mezi dospělými. Je jasné, že to nejde hned, ale jsem trpělivý. Ve Švýcarsku jsem si za ty tři roky zvykl, že občas taky puk po sobě spíš házeli.
Kadaň je farmou Sparty, což byl paradox pro Vladimíra Růžičku, antisparťana. Jste jako on?
Vůbec. Ve fotbalových pohárech fandím vždy českému klubu, jsem nacionalista. Sparta tedy teď moc v Evropě není, ale přeju jí i Slavii.
1. liga se uzavřela, má 16 účastníků. Co soutěži říkáte?
Tím, že se nepadá, ztratila na úrovni. Hrají většinou mladí, týmy už staré nepotřebují, když nemají postupové ambice. Mužstev je zbytečně hodně. Není vojna, chtějí mladé vychovávat, to je asi dobrá myšlenka. Ale pro diváky to moc atraktivní není.
