Jak vás ta zpráva zasáhla?
Je nečekaná, blesk z čistého nebe. Bohužel, takový je život. Nevím, co se mu stalo, jestli infarkt. Smutné. Šok.
Kdy jste spolu mluvili naposledy?
Teď už delší čas ne. Od doby, co jsem trénoval Kadaň, kterou tehdy vedl jako majitel.
Zemřel Petr Klíma, vítěz Stanley Cupu a hokejový střelec z Litvínova |
Jak na něj budete vzpomínat?
Dobře jako na člověka i hokejistu. Prožili jsme toho spoustu. Fakt nemůžu uvěřit, že už tady není.
Jaký byl spoluhráč?
Řeknu to takhle. Hráli jsme spolu poslepu. To je nejvýstižnější pojmenování. On byl vynikající bruslař. V tu dobu levé křídlo bránilo, ale Petr uměl nejen dozadu, ale i dopředu. Dával plno gólů. Odbruslil si to.
Mladý litvínovský útok Rosol, Růžička, Klíma spolu zapózoval fotografovi, ale nikdy v mistrovském zápase nehrál. Klíma totiž emigroval.
V Jihlavě jste spolu získali dva československé tituly v letech 1984 a 1985.
Byli jsme tam spolu na vojně a klapalo nám to. Paradoxně v Litvínově jsme spolu nehráli, já nastupoval s Růžičkou a s Jeřábkem nebo Zímou. Hrávali jsme spolu v československých reprezentacích do 18 a 20 let, taky v áčku. S dvacítkou jsme měli světové stříbro a bronz.
V Litvínově jste po návratu z vojny měli na spolupráci z Dukly navázat.
Ano, měli jsme hrát spolu v jednom útoku a s Růžou, mimochodem oni teď bydleli kousek od sebe. Kozel ovšem emigroval během soustředění reprezentace v německém Rosenheimu. Lákalo ho to, tak šel, mně se nechtělo.
Věděl jste to předem? Nechal vám vzkaz na nočním stolku „Čau, Kozel“.
On mi naznačoval už předtím, že uteče. A pak řekl, že jde. Já mu odpověděl, že to je jeho věc.
Klíma o hokejovém zákulisí: Jágr naslouchá, jiní si na mistry světa jen hrají |
I v NHL mu to šlapalo.
Dával góly, vystřídal pár klubů. Začal v Detroitu, pak Edmonton, kde vyhrál Stanley Cup, poté Tampa. Za socialismu jsme v kontaktu nebyli, po revoluci už jsme si volali. A on sem pak létal každé léto.
Když se v Česku znovu usadil, ujal se prvoligové Kadaně. Nakonec áčko z ekonomických důvodů rozpustil. Proč do toho šel?
Chtěl pomoct českému hokeji, bohužel už toho moc nestihl. Je těžké sehnat peníze, byl na to sám. Malé kluby to bez velkého sponzora neutáhnou. Dřív přispívaly šachty, elektrárna, tak to šlo. Bez nich ne, i když Petr dával podle mě i něco ze svého. Licence mu zůstala, chtěl ještě fungovat v Bílině, ale taky to nějak nevyšlo.
Ze zámoří se vrátil natrvalo do Česka, protože se tady cítil šťastnější?
To bychom se museli zeptat jeho, bohužel už se nezeptáme…
