MATADOR. „Co mi v hokeji vždycky šlo, bylo dávat góly,“ říká 34letý útočník...

MATADOR. „Co mi v hokeji vždycky šlo, bylo dávat góly,“ říká 34letý útočník Lukáš Endál. To potvrzuje i nyní v Táboře. | foto: Hana Grundová, HC Tábor

Endál střílí góly ve druhé lize a trénuje děti. S Táborem chce postoupit

  • 0
Nastupoval za Havlíčkův Brod, Slavii i Motor. Teď hokejový útočník Lukáš Endál válí v Táboře ve třetí nejvyšší soutěži.

Měl být předsezonní táborskou přestupovou bombou. Vždyť přišel hokejista s vynikajícím čichem na góly, který naposledy působil v Porubě, jednom z nejlepších týmů první ligy. A 34letý Lukáš Endál předpoklady naplňuje, v druholigovém týmu zatím nikdo nedal víc gólů než on. Zkušený útočník by tak mohl výrazně pomoci kohoutům k jejich kýženému cíli – k postupu.

Máte za sebou pět odehraných zápasů, v nichž jste dal pět gólů a na pět přihrál. Vedete kanadské bodování týmu. Jak jste zatím v Táboře spokojený?
Maximálně. Mám radost, jak to v klubu funguje a jak jsme do toho vlítli. Určitě v projevu a rytmu naší hry vidím ještě nedostatky, ale to jsou věci, na kterých dnes a denně pracujeme, a ono to nahoru půjde. Myslím si, že velký vliv má také to, že se vlastně rok nehrálo. Opravdu je to na ledě hrozně znát. Ale věřím, že se budeme jen zlepšovat.

Vy úroveň druhé hokejové ligy znáte z dob, kdy jste hrál v Havlíčkově Brodě, což bylo naposledy před čtyřmi roky. Co se za tu dobu změnilo?
I když spousta lidí bere třetí ligu jako podřadnou, tak já vím, že svou kvalitu má. Buďme však v hodnocení ještě opatrní, dlouho se hokej nehrál, nevíme, kdo a jak trénoval, jak se jednotlivé týmy připravovaly a podobně.

Tábor se netají tím, že má postupové ambice. Je tomu tak i letos?
Jasně. To byl jeden z důvodů, proč jsem právě do Tábora šel. Ta jejich dlouhodobá vize se mi líbí, jak se tu řadu let pracuje na tom, aby se klub dostal tam, kam patří. Takže ano, postupové ambice tu jsou a všichni pro to uděláme maximum.

Navíc vy jste zkušený hráč, který může být mentorem pro mladší generaci. Koukáte se na vaši misi v Táboře také tímto pohledem?
Takové roli se nebráním. Pokud kluci budou chtít s něčím pomoci a v určité činnosti se zlepšit, velice rád jim poradím a pomůžu. Ale že bych já sám v kabině říkal, hele já jsem ten, který vám tu bude pomáhat, to ne. Každý si k tomu musí najít svou cestu. Nemám s tím žádný problém, na ledě jsou desítky situací, které budeme s mladými hráči řešit. Pak si v klidu řekneme, co je třeba změnit, jak si ulehčit hru a nebrat si toho na sebe moc. Hlavně však chci apelovat na to, aby kluci chtěli každý den na sobě pracovat a zlepšovat se na každém tréninku. To samé se snažím vštěpovat jako trenér dětem.

Vy tedy kromě působení v Táboře ještě trénujete děti doma v Havlíčkově Brodě. Máte toho dost.
To máte pravdu. Jsem však moc rád, že jsme se v Brodě s Jirkou Čelanským domluvili. Dává mi volnost a umožňuje mi trénování skloubit s hraním. Snažím se to udělat tak, abych z mé práce nebyl úplně znechucený a abych předával na obou místech své zkušenosti dál. Teď mi to naprosto vyhovuje a jsem spokojený. I v budoucnu bych se rád věnoval trénování.

Jak staré děti trénujete?
To je různé. Mám děti ze školek a škol, co se teprve učí bruslit, pak se například starám o první či druhou třídu. Mám i individuální tréninky, při kterých se se staršími kluky už zaměřujeme na střelbu, dovednosti a podobně. Protože co mi v hokeji fakt šlo, bylo dávat góly. (směje se) Přesně to pak předávám klukům – plus získávám nové informace, mluvím s lidmi o hokeji. Tvrdě makáme na tom, aby kluci zlepšili svou gólovou produkci.

Co na vaše pracovní povinnosti říká rodina?
Pořád říkám, že moje partnerka je úžasná. Máme štěstí, že nám funguje babička s dědou. Máme čas dobře rozložený, i já chodím s dcerkou ráno do školy, nebo jde partnerka a já zase na trénink. Zatím to funguje, i když je toho hodně.

Nesmíme zapomenout na působení v prvoligových Českých Budějovicích, kde jste hrál dvě sezony. Co vím, tak jste tam byl oblíbený a fanoušci Motoru na vás nezapomněli. Někteří za vámi jezdí na zápasy i do Tábora. Jak vzpomínáte na Motor?
Pro mě to byly nejkrásnější dva hokejové roky, strašně jsem si je užil. Mám velkou radost, že jsem dokázal pomoci tomu týmu, aby se dostal do extraligy, to je nejvíc. Všichni víme, že fanoušci v Budějovicích jsou nároční, ale o to víc vás těší, že si Lukáše Endála pořád cení. To třeba dokazuje i jedna historka.

Povídejte.
Fanoušek pod přezdívkou Quak kdysi psal na fórum Motoru, že když dám v jednom utkání hattrick, tak mi dá dort. A on mi ho opravdu nedávno do Tábora přivezl. To je pro mě jedno z největších uznání toho, že jsem v Motoru odvedl dobrou práci a v Budějovicích jsem zanechal svou stopu. Přesně tohle mě povzbuzuje i do mé další práce, protože vím, že když hokeji dám maximum, tak to lidé umí ocenit. Na Budějovice proto opravdu nikdy nezapomenu.

Přeci jen vás ale musí mrzet, že když jste Motoru pomohl postoupit do extraligy, tak vás před minulou sezonou z kádru vyřadili a vy jste si za budějovický tým nejvyšší soutěž tedy nezahrál.
Nebudu zastírat, ano. Už jsem to někde říkal, asi mě bude mrzet celý život, že jsem v Motoru nevydržel i třetí rok a tu extraligu si nezkusil. Na druhou stranu musím brát to, že takový je hokejový život a já nikomu nic nezazlívám. Tak to chodí, stalo se… I když mě to v koutku duše pořád trápí. I tak samozřejmě dál Motor sleduju dál a přeju mu, aby hrál co nejvýše.


Mistrovství světa v hokeji 2024

Hokejové MS 2024 se uskuteční od 10. do 26. května v Praze a Ostravě. Český tým se představí v pražské základní skupině, kde ho čekají Kanada, Finsko, Švýcarsko, Dánsko, Norsko, Rakousko a Velká Británie.