„Malinko jsem měl strach, jak naplním ve Vsetíně velká očekávání. Jsem rád, že jsem splatil důvěru. Ukázalo se, že hokej trošku hrát umím,“ usmál se Rob, který se v základní části podílel na 55 gólech.
Teď stojí před větší výzvou - pomoct hokejistům Robe Vsetín zpátky do extraligy. První překážkou na dlouhé pouti je pražská Slavia. Čtvrtfinálovou sérii na tři vítězství odstartují dnes a zítra před svými fanoušky.
Ze tří možných soupeřů na vás vyšla Slavia. Co na to říkáte?
Po základní části byla nejlepší, takže jsme to tušili. Tím, že se obě série předkola hrály na tři zápasy, jsme museli čekat do úterý. Osobně jsem si nepřál Prostějov. Ale máme nejvyšší ambice, je jedno, na koho narazíme.
Takže roli největší favorita play off berete?
Víme, jak soutěž probíhá, jaké kdo má možnosti. Jsme jedním z kandidátů, který by měl usilovat o nejvyšší příčky.
Na rovinu, cílem je postup do extraligy?
Tak bych to neřekl. Kdybychom hráli finále, byli bychom spokojení. Byl by to splněný cíl. Vyhrát finále by bylo super. Může se stát cokoli.
Předloni postoupily České Budějovice jako vítěz základní části, loni Kladno jako vítěz play off. Vy byste museli podstoupit ještě baráž s Kladnem. Neberete to jako nespravedlnost?
Z pohledu předchozích dvou sezon ano. Extraligu hrálo patnáct mančaftů, jeden padal přímo, druhý bude hrát baráž. Nedivím se, že si to extraligové kluby nechtějí komplikovat nějakým play down. Věděli jsme před sezonou, že postoupit bude ohromně těžké. Vítěz první ligy bude v nevýhodě. Do baráže půjde sice rozehraný, ale po třech sériích může mít hodně zraněných. Kladno si může odpočinout a potrénovat. Pak bude hodně záležet na prvním zápase.
Zkuste po dvou letech v Plzni srovnat extraligu a první ligu.
Rozdíl je velký. Hráči v extralize jsou lepší, zkušenější. Je to nejvyšší soutěž, rozdíl musí být znát. Letos byla extraliga sestupová, takže měla ještě vyšší kvalitu. Oproti předchozím sezonám, když už v závěru některým týmům o nic nešlo, se hrálo až do konce. Ale některé zápasy Chance ligy snesou extraligové měřítko.
Co vsetínský tým? Jak ten se proměnil?
Když jsem tady byl první rok, tak se od nás tolik nečekalo. Nebyly tak vysoké ambice. Ale sezona dopadla skvěle. Skončili jsme stejně jako letos druzí po základní části, v semifinále jsme vypadli s Českými Budějovicemi. Změnili se trenéři, tehdy nás trénoval Jirka Dopita. Do letošní sezony jsme šli s co nejvyššími ambicemi. Tlak byl větší. Také se podle toho skládal tým. Troufnu si říct, že byl o malinko lepší a kádr širší. Což je pochopitelné, když míříte vysoko.
Oprášili jste vzájemnou spolupráci s Vítem Jonákem, který se vrátil také po dvou letech. Znovu vám to sedlo, že?
Jsme na sebe zvyklí, nemuseli jsme si nic moc říkat. Víme, co od sebe čekat, jakou má každý roli. Zpočátku se kolem nás střídali hráči, než přišel Pšurka (Roman Pšurný). Před dvěma roky s námi hrál Tonda Pechanec a byla to skvělá sezona.
Luboš Rob
Těsně před play off se uvolnily protiepidemické restrikce. Oddechli jste si hodně?
Byla to fantastická zpráva. Doufám, že lidé zaplní stadion, budou nás hnát a stanou se naším šestým hráčem na ledě. Moc se těšíme. Na naše fanoušky sázíme. Soupeřům se na Lapač nejezdí dobře, tak snad to bude platit.
Kousek od vás, ve Zlíně, působil váš otec Luboš v pozici asistenta trenéra extraligové mužstva. Jak často jste byli v kontaktu?
Z Budějovic to měl mnohem dál, takže na většinu zápasů se jezdil dívat. Také já jsem sledoval Zlín, asi dva duely jsem viděl naživo. Škoda, že to nezvládli. V jednu chvíli to měli dobře rozehrané, ale ukázalo se, že byli nejhorší. Může to pro ně být nový začátek.
Ve hře byla také baráž Vsetína se Zlínem. To byste asi nechtěl, viďte?
Když šel taťka do Zlína, tak jsme si z toho dělali srandu. Ale nebylo by to příjemné. Také trenér Jenáček byl dlouho ve Vsetíně. Jednu dobu se zdálo, že by mohli baráž uhrát, ale už je to zbytečné řešit.
