„Nikdy mě jako předsedu Litoměřic nenapadlo, že na takové otázky budu odpovídat,“ říká na klubovém webu Daniel Sadil, šéf Stadionu. „Je to něco neuvěřitelného. Kabina jednoznačně slyší to, že chceme vyhrát celou soutěž. Pak bychom si museli s kolegy z výboru na tohle téma sednout.“
Rokovat by kališníci museli i na svazové úrovni, protože Litoměřice některé podmínky pro extraligu nesplňují. Třeba kapacitu arény. „Museli bychom vymyslet variantu, jestli se někam přesunout, nebo co dělat. Ale jasně musím říct, že kabina slyšela, pojďme to vyhrát. Pak bychom teprve řešili, co dál.“
Když Litoměřice dostaly pohár za 1. místo v základní části, cítil Sadil zadostiučinění. „V první chvíli jsem si vzpomněl na to, jak jsme tu před dvanácti lety seděli s Mirkem Tvrzníkem a po postupu do 1. ligy řešili, jestli se do soutěže přihlásit, nebo nepřihlásit,“ líčí Sadil. „Teď přišel úspěch, který je moc hezký a svým způsobem neuvěřitelný.“
Nejvyšší soutěž se už ve městě na Labi hrávala v 60. letech minulého století, to byl ovšem ještě vojenský klub VTJ Litoměřice. „Takže tohle je pro nás největší úspěch. Věděl jsem, že budeme opět hrát důstojnou roli. Ale nikdy mě nenapadlo, že ji budeme hrát až tak důstojnou, že vyhrajeme základní část.“
Litoměřice spolupracují se svazem v projektu Dukla, ohrávají mládežnické reprezentanty. „Spousta expertů sice říká, že projekt nefunguje, jak oni by si představovali, ale já musím říct, že bez něj by se mladí do dospělého hokeje tolik nedostávali,“ míní Sadil, člen výkonného výboru svazu. A pochvaluje si unikátní sérii 16 výher: „V kabině jsem cítil, že kluci táhnou za jeden provaz. Je důležité mít v projektu starší hráče, mladí s nimi vytváří skvělou partu. Právě proto si to sedlo. A je to fakt neuvěřitelné.“
