Tomáši, byly to vaše nejdůležitější góly v kariéře?
Byly důležité hrozně moc, tak asi jo. (odmlčí se) To se vůbec nedá popsat.
Šlo o všechno, byli jste před zápasem hodně nervózní?
Víc nervózní jsem byl akorát, když se mi rodily děti.
Ve finále jste se dostali do nelehké situace, prohrávali jste 2:1 na zápasy. Bylo těžké motivovat se?
Tady nikdo nikoho motivovat nemusel. Taková šance dostat se do extraligy ještě nebyla a asi ani nebude. To samo bylo obrovskou motivací. Jsem rád, že se nám povedlo postoupit.
Kdy jste v utkání začal věřit, že to vyjde?
Za stavu 4:1 jsem byl klidnější. A když jsme dali pátý gól, byl jsem úplně v pohodě.
Těší vás, že jste v utkání nasbíral čtyři kanadské body?
Vůbec nejde o to, kolik kdo udělá bodů. Nejdůležitější bylo vyhrát jako tým. Ústí si extraligu určitě zaslouží.
A bylo těžké ve finále unést roli favorita?
Zvládli jsme to. Doufám, že si tady toho budou lidi vážit. My si toho vážíme moc.
Kdy jste si naposledy takhle zapálil doutník?
Když se mi narodily děti. A ještě když jsme před lety postoupili do extraligy s Kladnem. Jinak ne. Tenhle postup byl ale těžší, stál nás hodně sil.
Už víte, jak bude pokračovat oslava?
Vůbec netuším, protože jsme si nic nezamlouvali. Doufám ale, že bude dlouhá. Obejdeme co nejvíc hospod.
