Před začátkem letošního ročníku Chance ligy hlásil sportovní manažer a zároveň trenér třebíčských hokejistů Kamil Pokorný, že cílem Horácké Slavie je vyhnout se případným bojům o záchranu a zahrát si pokud možno play off.
„Chtěli jsme být do osmého místa,“ připomněl kouč. „A jsme moc rádi, že jsme nakonec skončili třetí,“ dodal.
Když jsme spolu mluvili před startem sezony, bylo znát, že z ní máte celkem velký respekt. Plánoval jste co nejlépe začít, abyste se nedostali do potíží...
Jsem rád, že si to pamatujete. (usmívá se) Přesně takhle jsem to říkal všem a všude, věděl jsem, že začátek bude hodně důležitý. Ale to, že bychom ho zvládli až tak dobře, to mě ani ve snu nenapadlo.
Celkem brzy jste si mohli oddechnout, mám pravdu?
Zhruba od 30. kola jsme věděli, že máme klid od sestupových pozic. V první čtvrtině jsme vlastně prohráli jen jednou, což nás nasměrovalo do podoby, že do play off půjdeme z třetího místa. Samozřejmě jsme maximálně spokojeni.¨
Klidně jste ale mohli skončit ještě výš. Dlouho jste celé soutěži vévodili a pak byli dobu druzí...
To je pravda, ale zase na druhou stranu, když jsem viděl, že některé mančafty ještě tři kola před koncem nevěděly, jestli se dostanou do šestky, nebo budou hrát baráž o udržení, tak v jejich kůži bych tedy rozhodně být nechtěl. Pořád máme jedno z nejlepších umístění po základní části v historii klubu.
Už za pár dnů ale začne de facto úplně nová soutěž. O co se v ní budete nejvíc opírat?
Hráli jsme dobře z obrany, což je vidět na inkasovaných brankách. A kdyby nebylo posledního zápasu v Prostějově, bylo by to číslo ještě lepší. Nicméně jsou také věci, které do play off musíme zlepšit.
Často jste si stěžoval zejména na přesilovky...
Ano, i když v poslední době jsme se v nich zlepšili. Horší byla hra v oslabení. Navíc nás v posledních kolech trápila i produktivita.
Tím jsme zhruba probrali váš tým, ale co ostatní? Překvapil vás některý soupeř výrazněji? Ať už v pozitivním, či naopak negativním smyslu?
Spíš v negativním. V úvodních rozhovorech jsem zmiňoval Porubu jako jednoho z adeptů na přední místa, možná dokonce na boj o baráž. Ale jak už u mě bývá zvykem, tip mi absolutně nevyšel.
Vy tedy asi nesázíte. Nebo snad ano?
Ne, já určitě ne. Vždycky, když střelím nějaký tip, skončí zápas přesně naopak. (usmívá se)
Proč jste favorizoval právě Porubu?
Investovali tam spoustu peněz do kádru, takže jsem pořád čekal, že se zvednou. Za námi ale v tabulce skončily i další týmy s většími rozpočty, ambicemi i individuálně lepšími hráči. Naše mužstvo ovšem ukázalo charakter, hrálo týmově.
Je pravda, že nikdo z vašich hráčů se v individuálních statistikách výrazněji neprosadil...
V první třicítce kanadského bodování jsme neměli jediného hráče, to je myslím dostatečný důkaz. Podívejte se třeba na Šumperk, ten má v první šestce hned tři, přitom hraje o záchranu. U nás figuruje vysoko pouze brankář. Ale já vždycky říkám, že to jde ruku v ruce s výkonem ostatních. On podrží kluky a oni pak pomůžou jemu.
Když už je řeč o brankářích, jako jediní ze všech účastníků jste se udrželi pod hranicí 100 inkasovaných gólů...
Trenér brankářů Jarda Odehnal si to strašně přál. Zhruba tři nebo čtyři kola před koncem nám to kladl na srdce. A my jsme mu to v Prostějově skoro pokazili.
Přemýšlel jste, jestli za stavu 5:4 zkoušet hru bez gólmana?
Musím přiznat, že jsem v tu chvíli nevěděl, jestli máme na kontě 98, nebo 99 gólů. Naštěstí to byla první varianta, takže nás ten šestý nemusel až tolik mrzet. A Jardovi jsme udělali radost. (usmívá se)
 |
Dívala jsem se, že několik hráčů ve zmiňovaném souboji ve vaší sestavě chybělo...
Nechali jsme odpočívat například brankáře Pavla Jekla nebo Jirku Hunkese a Michala Vodného. Jsme rádi, že se nám nikdo nezranil.
Na rozdíl od prvních Litoměřic a druhého Vsetína už jméno svého čtvrtfinálového soupeře znáte. Berete to jako výhodu?
Určitě, máme čas se na Sokolov připravit. Ve čtvrtek dostali kluci volno a od pátku už se začínáme chystat na čtvrtek, kdy je na pořadu první zápas.
Zapojíte se společně s hráči do některého z rituálu, který k play off skoro vždycky patří?
Jistě, už po předposledním zápase základní části za námi byla rada starších, že je konec s holením. Takže čím delší budeme mít vousy, tím lépe pro nás.
Dobrou zprávou určitě je, že do hlediště už zase mohou fanoušci ve větším počtu...
Jasně, i když je zřejmé, že lidé teď mají jiné starosti. Ale já doufám, že si cestu na zimák najdou. Vždyť i proto jsme bojovali, abychom začínali doma.
