Ve vítězné premiéře dal Hradci Králové dva góly, dnes hraje s týmem v Šumperku.
Když začala extraliga, nepřepadla vás nostalgie?
Kouknu se na výsledky, to určitě. Ale v Chomutově jsem šťastný. V mé situaci mi vytrhl trn z paty. Jsem mu nesmírně vděčný, chci tuhle sezonu odmakat a vrátit mu to. Představa, že bych vstával v pět hodin a na šestou chodil v Budějovicích trénovat, pak jen koukal, jak kluci hrají... Psychicky by to bylo hodně těžký. Jsem rád, že si můžu zase zahrát s klukama, být součást týmu, mít zážitky a fun z hry.
Jaká je první liga?
Trochu pomalejší než extraliga. Když však na sebe chodí první lajny, je tempo srovnatelné. Největší rozdíly vidím v taktické vyspělosti hráčů. Ale šel jsem do první ligy s pokorou, poněvadž tu najdete plno dobrých hráčů. Nikde není lehké se prosadit, bruslit umí každý.
Co ještě je jiného?
Hrají se jen dva zápasy v týdnu, v extralize tři, tam se nemuselo tolik trénovat. Tady musíte tvrdě makat, abyste se cítil dobrý, silný.
Hned jste si získal i fanoušky.
Lidi si zaslouží, abychom je bavili. Je to kultura. Ale zůstávám stát s rovnýma nohama. Vím, jak to chodí. Diváci vás můžou milovat, ale za chvíli i nenávidět. Získáte si je jedině výkony. Nemusí se vám dařit, ale musíte na ledě nechat srdce.
