"Spadl mi obrovský kámen ze srdce," přiznal 21letý Ondráček. "Cestu z Liberce domů jsem si užíval. S gratulací se ozvalo tolik lidí, že jsem to nečekal."
Trápilo vás hodně, že čekání na první extraligovou branku bylo tak dlouhé?
Spíš z toho byla legrace v kabině. Larry (Martin Hamrlík) mi říkal, že mám v sobě dané, že gól nedám nikdy. Takže jsem rád, že to spadlo do branky, i když po tak strašně dlouhé době.
Bral jste svoje trápení taky s humorem?
Určitě. Když nad tím člověk přemýšlí, je to horší, než když si z toho dělá legraci.
Zkoušel jste změnit něco v tréninku, abyste konečně skóroval?
Nic extra. Jen jsem hodně střílel. A taky se zaměřoval na to, abych puk trefoval tam, kam chci. Pak se při zápase cítíte líp, než když nevíte, kam střílíte.
Co vám po brance říkali spoluhráči?
Byli rádi asi ještě víc než já, v kabině mi všichni poděkovali.
Gólový nájezd jste zakončil střelou. Kdy jste se pro ni rozhodl?
Už předtím jsem měl podobnou šanci, brankář to lapačkou vytáhl. Byl jsem rozhodnutý, že vystřelím do stejného místa, ale zaměřil jsem se na to, abych to dal víc nahoru.
Schoval jste si puk?
Přivezl mi ho Filip Čech. Asi bych na něj nezapomněl, ale jsem rád, že mi ho přivezl.
V extralize jste se pořád nemohl trefit, při působení na druholigové farmě ve Vsetíně jste byl mnohem úspěšnější. V 15 zápasech jste vstřelil 9 gólů. Pomohly vám překonat zklamání z toho, že ve Zlíně to nejde a nejde?
Ve Vsetíně jsem maximálně vytěžovaný. Když se v každém zápase dostanete do dvou tří šancí a nějakou proměníte, vaše sebevědomí stoupne. Když pak přijdete do extraligy, víc si věříte. Pro nás mladé je dobře, že můžeme ve Vsetíně nastupovat. Když nehrajeme pravidelně ve Zlíně, pošlou nás na farmu, kde pomůžeme.
Vaše vsetínská bilance naznačuje, že vstřelit gól ve druhé lize je snadné. Opravdu?
Jednoduché to není, protože tam hrají zkušení hráči. Pomohlo mi, že jsem nastupoval s Petrem Mokrejšem a Pepou Štraubem. Dobře mi to chystali.
Při zranění Ivana Rachůnka povolal trenér PSG Zlín Zdeněk Venera do extraligového kádru Mokrejše. Nastoupíte znovu s ním?
Ano, bude v centru. Doufám, že nám to bude klapat a bude to padat jako ve Vsetíně.
Jako člen čtvrté formace se na led nedostanete tak často jako hráči ze zbylých útoků. Je těžké si na to zvyknout?
Pro nás mladší hráče je každé střídání dobrou zkušeností. Připravit se na to, že absolvujete tři čtyři střídání za třetinu, není těžké. Když si řeknete, že postupně půjdete v každém střídání naplno, dá se to zvládnout. Na led pak chodíme podle toho, jak se vyvíjí zápas.
Nevypadnete přitom z tempa?
Někdy je vyloučení až moc. Většinou to vychází tak, že přesilovku nehrajeme a do oslabení naskakují Standa Balán s Filipem Čechem. Záleží na zápase. Někdy hrajeme víc, někdy míň. Ale každý máme v týmu svou roli.
V Liberci jste jednou dostali šanci při přesilovce a byl z toho gól. Není to návod pro trenéra Venera, abyste je hráli častěji?
Snad si toho všiml (smích). Ale Lešounovi (Petru Leškovi) to šlo, tak proč ho tam nedávat.
