"V podstatě jsem tam začínal a vzpomínám na Brno jen v tom nejlepším. Zvlášť když jsem si odtud přivedl manželku," usmívá se Prošek.
Z Bratislavy šli založit Rudou hvězdu Brno
Sportovně vyrostl na Kladně a jako spousta vrstevníků se vrhl v létě na fotbal a v zimě na hokej. Oboje uměl výborně. Na vojnu odešel v roce 1952 do Bratislavy, kde už si ministerstvo vnitra chystalo Rudou hvězdu. Jenže jelikož za ni měla hrát spousta "obojživelníků", byli hráči rozkazem převeleni do Brna.
Bohumil ProšekNarodil se 26. března 1931 v Kladně a na vrcholové úrovni hrál fotbal i hokej. Na vojnu odešel z Kladna do Bratislavy a za další rok do nově vzniknuvší Rudé hvězdy Brno v roce 1953. Byl tedy jedním z hráčů, kteří vytvořili první tým později slavného a úspěšného klubu. V klubu zůstal do roku 1958, získal čtyři tituly, poté se vrátil do Kladna, kde navázal pátým titulem. Z mistrovství světa má dva bronzy a jedno stříbro. Jako trenér s Kladnem získal titul v roce 1978. Dnes bydlí v Horním Bezděkově poblíž Kladna a stále hraje tenis, chodí běhat do lesa a jezdí na kole. Do Brna je pozvaný na 21. dubna na utkání proti Finsku, bude se vzpomínat na 50 let starý titul mistrů Evropy. |
"Spolu se mnou šli Kolouch, Liška, Sventek, narukovali i Franta Vaněk a Zdeněk Návrat," jmenuje spoluhráče, kteří "zakládali" Rudou hvězdu Brno, které sice fanoušci chvíli nemohli přijít na jméno, ale brzy pochopili, že tenhle klub může Brno brzo vystřelit na špici.
Což se stalo hned první sezonu. "Hráli jsme finále se Spartou, zápas skončil 1:1, ale protože se tehdy hrálo ve skupině, byli jsme druzí o skóre. Ale pak jsme vybojovali čtyři tituly, odešel jsem domů do Kladna a přidal jsem pátý v řadě," vzpomíná Prošek. Šestý přidal o 19 let později jako trenér.
Fotbal postupně odstavil do pozice druhého sportu, přestože pomohl vykopat první ligu. "Jenže pak narukovali Popluhár, Vojta nebo Lichtnégl a šel jsem hrát za béčko," jmenuje později velmi úspěšné fotbalisty. Když se vrátil domů, z trávníku neslezl a zakopal si vedle Josefa Kadraby, stříbrného medailisty z Chile.
V Rudé hvězdě se hned v roce 1953 vytvořil vynikající kolektiv převážně mladých hokejistů, kteří na úspěchy teprve čekali. Dočkali se brzy.
"Měli jsme bezvadnou partu. Nás vojáky perfektně přijali, ať už to byl Bohouš Sláma, Jirka Zamastil nebo Slávek Bartoň. Zvali nás k sobě na večeře, v neděli na oběd. My, kteří jsme nebyli z Brna a byli svobodní, jsme chodili za spoluhráči. Byli jsme rodinný klub," vypráví Prošek.
Vrátil se do Kladna, protože v Brně nedostal byt
Jeho útok hrával od druhé sezony v již zmíněném složení, první formaci obstarali výjimeční hráči Bubník, Bartoň, Danda. "Hlavně Vlasta byl fenomén. Hodně jsem se od něj naučil. Říkali o něm, že je to hráč století. Byl prvotřídní," hovoří o muži, jenž je jen o osm dní starší než on.
Stejně tak byl vrstevník svých parťáků z útoku. Dokonce se všichni narodili ve stejném roce. "Byli jsme dobří kamarádi. Potkali jsme se už na soustředění reprezentace v roce 1951 v Českých Budějovicích.
V Brně a v Hustopečích mám příbuzné, takže se za Frantou občas stavím, bohužel je na tom špatně s páteří," posteskne si muž, jenž v Kometě stihl odehrát 94 utkání a dát 53 gólů.
Brno se mu opouštělo těžko, i když sportovně si neměl nač stěžovat, naopak. Jenže přišly jiné problémy, které nakonec rozhodly, že tým čtyřnásobného mistra opustí.
"Nedostal jsem v Brně byt a rozčílilo mě, že některým mladším ho naopak dali. Třeba Láďovi Olejníkovi.Já se oženil a chtěl jsem bydlet," vysvětluje, proč byl od roku 1958 zase doma.
Do té doby bydlel na Pekařské naproti Fakultní nemocnici U sv. Anny. "To byl konspirační byt. Scházeli se tam lidé od policie se svými agenty. Bylo těžké tam bydlet," přidává zajímavou historku. V Kladně s byty nebyl žádný problém. Město se rozrůstalo společně s uhelnými šachtami a ocelárnami. "Bytů se stavěla spousta."
Přestože tým trenéra Vlastimila Sýkory hrál celý rok na pražské Štvanici, sesadil dosud suverénní Rudou hvězdu. V 15. kole došlo na vzájemný souboj. "Dali jsme jim 9:1, to pro ně byla hrozná nakládačka, snad do té doby největší," usmívá se Prošek.
Hraje tenis, jezdí na kole, běhá po lese
Dnes, ač osmdesátník, doma nesedí. S bývalými spoluhráči chodí hrát tenis, do okolí Horního Bezděkova, kde bydlí, vyjíždí na kole.
"Chodím taky běhat do lesa. Na hokeji jsem byl letos asi pětkrát s Frantou Pospíšilem, ale moc se nám nelíbí. Obzvlášť ten kladenský," říká. Těší se, že 21. dubna zase přijede do Brna, protože je pozvaný na utkání s Finskem, připomene si 50 let od titulu mistrů Evropy v Ženevě.
