Jak jste postup oslavili?
Vypili jsme si nějaké pivo. Já na to moc nejsem, takže jsem si dal pár skleniček whisky. Hráči dostali volno, tak si někde poseděli, ale všechno bylo v mezích. I když nemuseli, už v pondělí byli někteří znova na stadionu, jezdili na kolech nebo zašli na regeneraci. Vidím, že tým žije a byl bych velmi rád, kdyby to tak zůstalo i dál. Dosáhli jsme úspěchu, ale je to zatím jen úspěch částečný. Nechci, aby to vyznělo neskromně, ale čeká nás další krok.
Co Spartě proti vám chybělo?
O tom už se napsalo hodně. Mluvilo se o brankáři i o tom, že Sparta nedávala góly, ale já bych to shrnul do jedné věty: my jsme se představili kompaktně jako tým. Od prvního hráče, tedy gólmana, až po posledního, který zasáhl do hry. Vyrovnané mužstvo, ve kterém si všichni navzájem přejí a jeden stojí za druhým. Spojovala nás touha po gólu, disciplína a chuť poprat se o úspěch do posledního okamžiku.
Která z výher byla podle vás zlomová?
Hráčům jsem kladl na srdce, že první zápas je důležitý kvůli dobrému startu, v druhém můžeme úspěch potvrdit, třetí může hodně napovědět a čtvrtý krok je vždycky nejtěžší. Zkrátka všechny zápasy byly důležité. Ale život jde dál, už sledujeme eventuální soupeře, čas na euforii rozhodně není.
V úvodu play-off jste překvapivě nechal mimo sestavu kapitána Procházku a céčko jste dal Čermákovi. Můžete to vysvětlit?
Dal jste mi těžkou otázku, je to trochu věc z naší kuchyně. Řeknu k tomu tolik: Standa Procházka měl v závěru sezony problémy s kolenem a jeho návrat do formy nebyl podle našich ani jeho představ. Ale já si nesmírně vážím toho – a řekl jsem to před celým týmem – že Standa tu roli přijal a trpělivě čekal na svou šanci. Po pauze naskočil do hry a přiložil ruku k vítězství ve čtvrtém zápase na Spartě.
Bylo to hodně těžké rozhodování, nechat sedět takového hráče?
Samozřejmě, velice těžké. Standa je osobnost, navíc kapitán. Ale jak říkám, vzal to super, jak se na takového chlapa patří, a nic nezabalil. Někteří jiní hráči by s tím přitom možná měli problémy. Nedá se ale nic dělat, život už je takový a konkurence je velká.
Procházka ve čtvrtém zápase nahradil zraněného Nedorosta. Dá se Nedorost do semifinále dohromady?
Doufám, že ano. Dostal ránu na kotník, má to oteklé, ale rentgen neukázal nic vážného.Vašek už se ukázal na stadionu, ale na led ještě nemohl, snad v úterý. Věřím, že bude stoprocentně připravený na semifinále a opět se tu bude vytvářet ten příjemně nepříjemný problém se sestavou. Ale je vždycky lepší, když člověk má z čeho vybírat.
V minulých play-off se Liberec nemohl opřít o osobnosti. Zdá se, že letos je máte – brankář Pinc, útočník Čermák...
Je pravda, že zápasy na Spartě hodně vyšly naší první formaci. Hrajeme jako tým a já se možná někdy až na hraně risku snažím při přesilovkách i v oslabeních dávat příležitost všem hráčům. Možná i díky tomu první lajna není tak zatížená a v posledním zápase mohla zazářit. Leoš Čermák podal opravdu výjimečný výkon. Ale jak říkám: Jednotlivec dělá tým a tým dělá jednotlivce.
Prožil jste během čtvrtfinálové série vůbec nějakou těžkou chvilku?
Hodně náročný pro mě byl moment, kdy jsme při naší přesilovce v posledním zápase chybovali takovým způsobem, že jsme mohli dostat dva góly a Ton šel sám na bránu. Sparta hrála vabank, ale na to jsme hráče připravovali. V tom okamžiku mi opravdu zatrnulo. Opět se ukázalo, že k úspěchu potřebujete určitou dávku štěstí, což my jsme v tu chvíli měli.
Souhlasíte s tím, že jste se vyřazením Sparty pasovali na hlavního favorita play-off?
Tak s tím já absolutně nesouhlasím. Týmy jako Slavia, Budějovice a nakonec i Karlovy Vary jsou velmi kvalitní. Mezi čtyřmi posledními mužstvy hledat favorita, na to se necítím a chlapci určitě také ne.
V semifinále zřejmě půjdete na Slavii, nebo Karlovy Vary. Už potenciální soupeře sledujete?
Ano, s velkým zájmem. Na některé zápasy se pojedu podívat, protože je potřeba se připravit. Máme tu výhodu, že si teď můžeme v klidu prohlédnout soupeře, i když je už známe ze sezony.
Takže už si teď rovnáte v hlavě, co by na kterého soupeře mohlo platit?
Přesně tak. Nerad bych odepisoval Litvínov, ale věřím, že Karlovy Vary si to už doma pohlídají. Takže ano, rýsuje se eventualita, že půjdeme na Vary, nebo Slavii. Necháme se překvapit.
Někteří hráči se nechali slyšet, že Karlovy Vary by v semifinále dostat nechtěli. Co vy na to?
Taky jsem to četl na internetu, já ale nechci, abychom si někoho vybírali nebo měli z někoho obavy. Každé mužstvo včetně nás má své výhody i nevýhody, bude záležet, jak se na to připravíme.
Zažil jste boje play-off doma na Slovensku i teď v Čechách. Můžete porovnat jejich atmosféru?
Myslím, že je to dost podobné. I v Trenčíně bývalo vyprodáno a lidi ukázali, že se dokážou bavit. V Liberci byla atmosféra umocněná vyšší návštěvou a samozřejmě akcí white out. Ta jednotnost lidí, to bylo něco úžasného. Přiznám se, že já sám jsem nevěřil, že lidé dokážou být tak jednotní v bílém oblečení a v mávání. Byl to úžasný pocit, chlapci cítili mrazení v zádech a já také.
Jste s Libercem v semifinále, udělal jste si jméno v českém hokeji. Kam to řadíte ve své trenérské kariéře?
Česko je hokejová země, takže to opravdu považuji za velký úspěch. Byl bych velmi šťastný, aby ten krok nebyl poslední. Všichni tady sníme o finále. S jídlem roste chuť a chceme víc. Nemusíme se bát o tom mluvit. Kdo se bojí, nemůže být úspěšný. Uděláme maximum proto, abychom si letos na finále sáhli.
 Dušan Gregor |
