V nedělním zápase proti Českým Budějovicím znovu patřil, tak jako v několika posledních utkáních, k nejlepším hráčům na ledě. Neohroženě pronikal po pravém křídle, sváděl urputné souboje s obránci soupeře a zdařile se zapojoval do kombinace. Na důležité výhře svého týmu 3:2 se podílel jednou asistencí.
„Rozhodlo, že jsme ustáli velký tlak soupeře po jeho vyrovnání na 2:2. Potom jsme vstřelili branku a bojovností dotáhli zápas do vítězného konce. V kabině je vynikající nálada, všichni jsou ohromně šťastní,“ zářil po zápase útočník, který letos v červnu oslavil sedmnáctiny.
K hokeji ho přivedl otec, sám bývalý karlovarský hokejista. Extraligu dospělých okusil již v závěru předminulé sezony, v minulé nastoupil k devíti zápasům a v utkání na Spartě vstřelil svůj první extraligový gól.
Dařilo se mu i letos v přípravě, jeho rozlet ale přibrzdilo zranění, které utrpěl ve 2. Kole Tipsport Cupu na Kladně. Zlomená ruka ho vyřadila na 6 týdnů. Stačily mu však dva zápasy na rozehrání za juniory a ihned naskočil do základní sestavy mužstva.
„Před sezonou jsem v to moc nevěřil. Když se mi ale v přípravě docela dařilo, tak jsem začal doufat, že bych se mohl dostat do čtvrté pětky. Tohle jsem ale nečekal,“ raduje se Polák, který nastupuje na pravém křídle ve formaci s nejlepším střelcem týmu Davidem Balázsem a centrem Robinem Baculem.
„Jsou to výborní hráči, na ledě si dobře rozumíme. Hodně jsme se i skamarádili,“ pochvaluje si spolupráci se svými kolegy. V základní sestavě se zatím zabydlel a svými výkony splácí trenérům jejich důvěru. „Po utkání v Plzni jsme se o něm bavili i s reprezentačním trenérem Slavomírem Lenerem. Vojta je obrovským příslibem do budoucna, velkým talentem nejen karlovarského, ale celého českého hokeje,“ chválí svého svěřence karlovarský asistent Jan Votruba.
„Samozřejmě má ale ještě své nedostatky, musí na sobě dále pracovat“, rychle dodává. „Musím hlavně vylepšit svou fyzickou kondici a nabrat na síle, abych mohl lépe ustávat osobní souboje,“ je si dobře vědom hráč, který patří do kádru reprezentační „18“ a rád by se příští rok zúčastnil mistrovství světa této věkové kategorie.
Má své hokejové cíle i vytoužený klub, za který by si jednou rád zahrál. „Sny se ale neříkají,“ nechce více prozradit. Řada jeho vrstevníků odchází již v tomto věku zkoušet štěstí do zámořských juniorských lig. On se zatím k tomuto kroku nerozhodl. „Letos budu hrát určitě tady. Pokud by ta nabídka přišla před příští sezónou, tak bych se rozmýšlel. Důležité by bylo, jestli bych cítil šanci pravidelně nastupovat v extralize. Pokud ano, tak bych zřejmě zůstal a získával zkušenosti zde,“ naznačuje mladík, který nemá žádný vyložený hokejový vzor.
„Když jsem byl malý, tak to byl můj otec. Já ale obdivuji všechny české hokejisty, kteří v hokeji něco dokázali. Ať už v NHL, lize nebo reprezentaci. Máme hodně výborných hráčů a od každého z nich se snažím si něco vzít, něčemu přiučit,“ dodává sympaticky a odhodlaně karlovarský talent.
