Leoši, přiznejte, věřili jste, že to takhle může dopadnout?
Řekli jsme si, že konec zápasu odbojujeme. Čtvrtá lajna se v poslední třetině dostávala do tlaku, měla spoustu šancí, a my ostatní viděli, že to jde. Šli jsme za vítězstvím. Je to samozřejmě i otázka štěstí, takové obraty se podaří málokdy.
Proč to ale nešlo první dvě třetiny?
Dali jsme sice první gól, ale Kladno nám pak během tří přesilovek rychle odskočilo. Hrálo v pohodě, kontrolovalo hru, nebylo snadné se prosadit.
Dřív jste zápasy ve třetí třetině ztráceli, teď je naopak otáčíte. Svědčí to o vnitřní síle týmu? O sebevědomí, které vám dřív scházelo?
Cítím to přesně tak, jak říkáte. Ukazuje se vnitřní síla mužstva. Vybojovali jsme utkání v Pardubicích, v obrat jsme věřili i tentokrát. Sice to byl takový malý zázrak, ale díky za něj.
Asi je dobře, že když se nedaří prvnímu útoku, jsou ho schopné zaskočit ostatní, že?
Určitě. Poslední dobou se prosazují všechny lajny, což je dobře. Trenér trošku rozmíchal útoky a bylo to ku prospěchu věci. Je dobře, že tíha odpovědnosti neleží na jedné řadě.
Změnila se nějak atmosféra, když přišel Adam Svoboda, známý šprýmař?
Ano. Adam je pohodový kluk, výborně nás hecuje, nikdy neztrácí naději. Když jsme dneska prohrávali, pořád věřil a neustále nás v kabině motivoval. Výborně zapadl do mančaftu. Je s ním sranda.
Leoši, desátého prosince vám končí hostování z Liberce. Bude se vám vůbec chtít zpátky?
To se nějak vyřeší. Já na to nemyslím, je to na vedení klubu.
Opravdu na to nemyslíte? Taková věc hráče přece musí zatěžovat.
Kdybych se tím nějak zabýval, tak by mě to moc neprospělo. Snažím se na to raději nemyslet a podávat dobré výkony.
Máte alespoň nějaké informace, že o vás má Slavia zájem?
(váhá a nakonec vrtí hlavou) Ne, nemám.
