A Varaďa zase tvrdí: „Nebojím se, to určitě ne.“ Kvalitu protivníka nesnižuje, ale poraženecké řeči zkrátka nejsou jeho styl. Neuhne.
„Nejdeme tam s tím, že bychom se měli něčeho bát. Vnímáme sílu soupeře, ale připravíme se na to, abychom ji co nejvíce eliminovali a sami byli úspěšní v tom, co děláme dobře,“ velí.
Na extraligové scéně je Varaďa unikátní figurou. Borec s pětistovkou startů v NHL rychle zvládl pro mnohé tolik obtížný přechod z ledu na střídačku. Za čtyři roky.
S takovou suverenitou, že se o něm dokonce spekulovalo jako o možném adeptovi na post trenéra reprezentačního “áčka”. “Něco takového je pro mě strašně daleko. Hrozně daleko,” drží se při zemi a těší se, jak od nového ročníku povede českou „dvacítku“.
Hlavně se ale soustředí na jinou, současnou výzvu. Extraligovou. Finále startuje v sobotu.
Vaše trenérská kariéra je vskutku blesková. Čekal jste, že se hned napoprvé dostanete do extraligového finále?
Samozřejmě jsem tomu obětoval hodně, hodně mě podporuje rodina. Moc si toho vážím. Je to úplně něco jiného než být hráčem. Ti, co to jednou zkusili, vědí, jaké to je stát na střídačce a občas cítit bezmoc, jindy zase adrenalin. Nával emocí, který jinak neprožijete.
Na ledě jste často nechal promlouvat svou povahu bouřliváka. Coby trenér se celkem držíte. Čím to?
Myslím, že emoce velmi dobře vyvažuji. Snažím se udržet nějakou rozumnou hladinu i ve chvílích, kdy během zápasu přijdou situace, které nedopadnou tak, jak by pro náš tým měly.
V bílé košili a obleku působíte nesvůj. Pořád jste si nezvykl?
Vůbec, bojuji s tím, svazuje mě to. Na druhou stranu to je prostě věc, která k mé profesi patří. Kluci se cítí v dresech výborně a já se musím cítit dobře v obleku. Po prvním buly na oblek přestanu myslet a už to nevnímám. Je to maličkost.
Jaký je váš recept na úspěch? Sázíte na video, nebo je těžiště vaší práce jinde?
Je to hlavně o citu. Vnímám, že bez taktické přípravy se neobejdete, vnímal jsem to i jako hráč, ale velkou roli hraje hlava. Každý hráč má určité dovednosti, které jsou v něm zakódované, a je jen na trenérovi, aby je z něj dostal. Nezříkám se videa ani taktické přípravy, ale to není hlavní. Hlavní je nastavení mysli. Musíte vědět, jak se hráč cítí, zda si věří, nebo ne, a pracovat s ním na této úrovni.
Když vás Oceláři brali jako hlavního trenéra, očekávali od vás zapracování mladých hráčů. To se povedlo, máte výtečnou lajnu s Davidem Ciencialou a bratry Kovařčíky, že?
Nechci od nich nic světoborného, jen aby makali na sto procent. Vědí, že když ze sebe dostanou to nejlepší, mohou být úspěšní.
Cienciala i Kovařčíkové tvrdí, že klíčková je vaše důvěra.
Vnímám to jako bývalý hráč. Když jsem necítil důvěru od trenéra, tak můj výkon zkrátka nebyl takový. Zároveň ale platí, že si o mou důvěru musí opakovaně říkat. Pokud jejich výkon nebude adekvátní jejich kvalitám, které v nich vidím, tak budou hrát méně. To si myslím, že si uvědomují.
Mluvil jste o tom, že kouč prožívá na střídačce bezmoc. Nehoní se vám hlavou v takových chvílích myšlenka, že byste rád stál na ledě?
Někdy se mi to do mysli vloudí. Ale zase už cítím, že to hráčství ze mě vyprchalo. Hokejem žiji, ale neumím si představit, že bych teď odehrál soutěžní utkání.
S Třincem jste získal titul v roce 2011 jako hráč. Bude finále v roli trenéra v něčem jiné?
No nevím, uvidíme. Odhodláním to ale samozřejmě pro mě bude stejné. Budu chtít vyhrát a věřím, že moji kluci také. Věřím, že si za titulem půjdeme.
O Masarykův pohár se utkáte s Kometou, která si v play off počíná suverénně. Co na její hru říkáte?
Vám novinářům se to jistě líbí. Kdybych seděl na gauči a díval se, jak hrají, tak by se mi to také líbilo. Čeká nás těžký soupeř, my to víme, my jsme rádi, kam jsme se dostali, kluci si toho váží a porvou se o titul. Jdeme do toho s tím, že nemáme co ztratit.
Brno jste si přál potkat v semifinále spíše než Hradec. Nyní se opravdu střetnete. Nehrál byste raději s Plzní?
Do Plzně by byla delší cesta. To je věc, kterou jsem měl také v hlavě. Myslím si, že to bude parádní hokej. Bude to parádní loučení se sezonou. Očekávám, že to bude zase vyrovnaná série. Bude se hrát jiný hokej než s Hradcem a Pardubicemi. Prodrali jsme se přes houževnaté Pardubice, které hrály fyzický hokej, dostali jsme se přes úporně bránící Hradec a teď je tady nejhokejovější soupeř.
Kometa hraje venku výborně, vyhovuje jí začínat sérii na ledě soupeře. Jak se s tím vypořádáte?
Uděláme vše pro to, aby jim to tady nevyšlo. Samozřejmě záleží na klucích, v jakém nastavení půjdou do utkání. Dobře se připravíme na její přesilovky, které byly rozdílovým faktorem v obou sériích, které Kometa odehrála. Chceme dobře bránit, a jak velí naučená fráze, dát o jeden gól víc než soupeř.
Zasáhne do série s Brnem váš elitní střelec Martin Růžička?
Martin je po operaci ramena. Dlouho jsme tápali a probírali jsme různé varianty Martinova zapojení do play off. Čekali jsme do nejzazší chvíle, ale Martin prostě potřeboval chirurgický zákrok. Už není šance, že by nám pomohl.
V brněnském klubu jste krátce působil jako hráč. Jaké jste si tehdy odnesl dojmy?
Já jsem tam zažil skvělý půlrok, měli jsme tam fajn partu (z kádru ze sezony 2010/2011 nezůstal v Kometě jediný hokejista). Každopádně jsem neočekával, že bych do Brna mohl jít, odchod z Vítkovic mě zaskočil a z tohoto pohledu na to nevzpomínám rád.
Kometu vede Libor Zábranský, který býval na ledě lídrem. To samé platí o vás. Mají podobné typy lepší předpoklady pro trenéřinu než ostatní?
Záleží na týmu, jak je postaven. Našemu úspěchu hodně pomáhají zkušení kluci. Věří, že pokud dodržují systém, tak budou úspěšní. Důležité je, aby právě tohle měli v hlavách.
