Pomohlo vám i dopolední setkání s prezidentem Klausem?
Přišel za námi v supernáladě. Psychicky nás to nabudilo. Dal nám pozitivní náboj do žil.
Na ledě vám podal pomocnou ruku Vsetín, ukázal se jako velmi zdvořilý host. Byl to soupeř, jakého jste v současné neveselé situaci potřebovali?
Především jsme potřebovali tři body. Je jedno, zda to je proti Vsetínu nebo někomu jinému. Musíme honit body. Teď nás čekají dva nároční soupeři. Doufám, že tato výhra nám pomůže se aspoň trošku odrazit.
Pozice trenéra Martince a zřejmě i některých hráčů byla nejistá. Byl duel se Vsetínem hodně psychicky náročný?
Ani bych neřekl. Psychicky jsme byli tak dole, že to snad níž už ani nešlo. Spousta kluků si přestávala věřit. Proto jsme takhle vydřený zápas potřebovali. Nebyl to hezký hokej, na pohled byl spíše příšerný. Počítají se ale tři body.
Zápas mnozí označili jako existenční. Cítil jste v kabině před utkáním větší nabuzení a odhodlání?
Spíše byl každý strašně moc soustředěný, zodpovědný, nikdo nechtěl udělat chybu. Snažili jsme se nepřipouštět si psychický tlak. A jsem rád, že jsme to zvládli.
Předchozí dva zápasy skončily porážkou. Trenéři však vždy vyzdvihli pracovitost týmu. Oprávněně?
Od chvíle, kdy jsem se vrátil do Pardubic, tým makal na trénincích i v zápasech. Jen nás srážela koncovka, prohrávali jsme miniaturním skórem. Už se to muselo zlomit, určitě cítím zlepšení. Ale samozřejmě více se ukáže až proti těžkým soupeřům Liberci a Spartě.
V minulém domácím utkání s Litvínovem se ale nezdálo, že jste z výkonu spoluhráčů nadšen. Po třech gólech jste odjel na střídačku a nazlobeně zahodil hokejku.
Odjel jsem kvůli tomu, že jsem dostal hloupé, nešťastné góly. Na kluky jsem nebyl naštvaný. Vím, že makají a chyby vyplynou ze hry. Chtěl jsem dát týmu nový impuls. Jen jsem si měl odpustit moje extempore na střídačce. Bylo to zbytečné. Měl jsem si to schovat do kabiny.
Po duelu se Vsetínem už záříte spokojeností. Výhra a navrch čisté konto. Bylo vůbec těžké ho udržet? Sám jste přiznal, že byl soupeř bezzubý.
Měl jsem práci jen ve třetí třetině. Třikrát po sobě jsme prohráli vhazování, Vsetín se dostal trošku do tlaku. Sami jsme si situaci zkomplikovali i rozehrávkou. Ale jinak jsem v brance mrznul. Byla mi hrozná zima, o přestávce jsem si musel dát čaj. Po druhé třetině jsem v kabině sundával úplně suché triko.
Vychytaná nula není jedinou radostí, jste v nominaci na Rosno Cup. Překvapil vás návrat do reprezentace?
Hrozně mě to překvapilo. Vždyť jsme v tabulce až dvanáctí. Je to moc příjemné. Beru to jako velkou čest.
Zase se vrátíte do Ruska, odkud jste nedávno odešel...
Aspoň kluky provedu, trošku se domluvím. Prostě paguljájem (smích).
A jak to bude vypadat po reprezentační přestávce? Už máte jasno o své budoucnosti, až se uzdraví Ján Lašák?
Je mi jasné, že Jáno bude chytat, až se uzdraví. Musím si to sám přebrat. Buď se s tím poperu nebo si musím najít něco jiného. Když jsem odcházel z Ruska, bylo dost zájemců. Dal jsem ale přednost nabídce z Pardubic. Tím asi zájem trošku opadl. Uvidíme. Budeme to řešit během přestávky.
8. prosince 2005 9:19
