"U nás byly tyhle závody ve skóre vždycky normální. Vyhráli jsme 7:5, prohráli 7:8. Ani teď nás nebaví betonovat," tvrdí forvard Martin Ručinský.
To on se v prosinci nevídaně rozparádil. V bodování soutěže pronikl až na třetí místo. Zaskakuje coby kapitán za zraněného přítele Reichla. V neděli v Jihlavě obstál i na nezvyklém postu centra.
Tým osvěžil příchod kanonýra Čalouna z Ruska, jenž se ve třech utkáních trefil pětkrát. "Honzu jsem si hlídal dlouho, mluvil jsem s ním před dvěma měsíci," řekl útočník a sportovní manažer Robert Reichel. "Potřebovali jsme střelce, hlavně praváka. Zapadl k nám i proto, že je odsud. Známe se."
Klub za Čalouna nemusel nic platit, získal ho jako volného hráče. Ten tah je pro Litvínov terno.
Diváci opět vyvolávají jméno rodáka, který se do světa vypravil v létě 1994. Působil v zámoří na farmách, mihl se v NHL, skvěl se ve finské lize. "Jsem rád, že na mě lidi doma nezapomněli," pravil Čaloun, pohotové křídlo s úžasnými instinkty pro zakončení.
V Rusku trpěl. V Čerepovci ho pustili do pěti střetnutí, v Novosibirsku jej nenasadili ani jednou. Přiletěl hladový po hokeji.
Po Reichlovi, Ručinském a Šlégrovi se tak vrátil další ztracený syn. A jeho comeback se rozvíjí kouzelně. "Je pohádka hrát s klukama jako Martin Ručinský nebo Jirka Šlégr," pochvaloval si. S Ručinským si ideálně rozumí. V jedné lajně s ním a Beránkem kdysi v litvínovském áčku začínal.
Litvínov válí. Přitom ještě v říjnu se tolik trápil. V pěti po sobě následujících partiích ze sebe vyždímal jen čtyři góly. "V mančaftu máme pohodu, pomáhá nám i štěstíčko. Líp se nám ráno vstává," řekl bek Šlégr.
Mužstvo šlape i bez vůdce Reichla, jehož vyřadilo zranění pažního svalu. Přesvědčený patriot však nechybí na žádném zápase. Teď dokonce nahrazuje asistenta Jeřábka na střídačce. "Alby řve víc, než když hraje. Strašně to prožívá," tvrdil pobaveně Ručinský. "Měl by se zklidnit nebo vrátit na led, aby ho neodvezli do blázince."
