"Byly to v podstatě rutinní záležitosti, počítám, že podobně přede mnou mluvili i trenéři Konečný či Výborný." Po dvaceti minutách se na led trousí hráči ve výstroji. Asistenti Radomír Kužílek a František Vorlíček jsou připraveni přesně o půl jedenácté, Kužílek na plexisklo věší tabuli. Hokejisté si protahují ztuhlé svaly.
Po deseti minutách vychází z šatny i Augusta. Na sobě tmavě modrou soupravu s červeným pruhem, šedou kšiltovku, stopky kolem krku. Fotoaparáty cvakají, kamery bzučí, usměvavou tvář pětapadesátiletého kouče ozáří série blesků.
Asistenti si hráče volají k tabuli, trenér Augusta za jejich zády vykroužil pár obloučků. Zvláštní nože bruslí, jaké kdysi testoval Jaromír Jágr, vržou. Trénink začíná. Nájezdy, přečíslení, souboje jeden na jednoho a útočné kombinace se střídají v rychlém sledu. Ostrými hvizdy je řídí asistenti. Augusta stojí opřený u mantinelu o hokejku, přejíždí z jedné strany na druhou a šrumec pozoruje. Spíš pomáhá.
"Kam teď chcete puky?" ptá se asistentů před kratičkými poradami u tabule. "Do půlky? Dobře." Sem tam křikne nebo za hráčem přijede. Po půlhodině přebírá od Kužílka fix a kreslí. "Tady bacha, musíte zůstat v lajně. Jasné?"
První trénink kouče, který dovedl reprezentační tým ke dvěma zlatým medailím na mistrovství světa, přilákal do ochozů řadu fanoušků. "Kde se tady vzal? Vždyť jsme poslední v tabulce a finančně si rozhodně vyskakovat nemůžeme," říkal děda v hnědém kabátu chlapíkovi vedle sebe. Ten měl jasno. "Čech přece."
Bývalý manažer Pavel Čech po příchodu nového vedení oficiálně nefiguruje v žádné funkci, má na starosti mládež. Jeho vliv však trvá. "Poradcem pro sport u akciové společnosti zůstal, jeho zkušenosti jsou obrovské," nezastírá nový manažer Michal Slavík. A co na to Augusta? "S Pavlem Čechem se dobře známe, spolupracovali jsme tři roky v Olomouci, ale manažerem je nyní pan Slavík."
Intenzivní trénink končí, nad zpocenými hráči se vznáší pára. Nový kouč je dobře naladěn, což dokazuje i na krátkém setkání s novináři. Když jej televizní reportérka požádá, jestli by se k rozhovoru nepřesunuli, aby v pozadí nebyl vidět barový pult, jen se směje a žertem prohodí: "Tak pojďme rovnou tady k té pípě."
