Zlín tehdy doma nastupoval k pátému duelu finále za stavu 3:1, stejné vedení drží i před pátečním pátým finálovým střetnutím, jenom soupeř je jiný - Brno.
Jste o deset let starší. Prožíváte tuhle situaci jinak?
Stejně. Na zápas se musíme připravit jako na každý jiný. Bude plné hlediště, diváci nás poženou. Víme, že jde o dost, ale chceme ho s chladnou hlavou zvládnout.
Sezona se protáhla skoro až do května. Finále vám ale energii vrací, že?
Pro hráče je největší odměna, když může hrát co nejdéle. Čekají nás maximálně tři zápasy. Doufáme, že tenhle bude poslední. A když ne, nachystáme se na další. Žádnou psychickou ani fyzickou únavu nepociťujeme.
Utkání jdou ale v rychlém sledu za sebou. Odpočíváte více?
Rád bych, ale se dvěma malými dětmi je to složité.
Půjde manželka s dcerami na zápas?
Jen s jednou, mladší by z toho nic neměla. Starší už to začala letos poprvé vnímat, když v televizi něco uslyšela o poháru. Ještě před rokem, když měla pět, tak mi říkala, že chodí ráda na hokej, protože se tam vždycky dobře vyspí. Po první třetině usnula a probudila se ve třetí.
