Jak cenná je výhra v Brně?
Tak pro nás je každá výhra cenná. Potřebujeme sbírat body a nekoukat se doleva doprava. Musíme... Nebo musíme, já nemám rád slovo musíme. Můžeme vyhrávat, ale za určitých okolností; to je bojovnost a obětavost.
Ta vám nechyběla. Zdálo se, že v potyčce s Leošem Čermákem shodíte rukavice.
Věděl, že ho dohraju, zvedl ruce. Tak jsme se nějak pošťuchovali. Ale já bych to zas nějak vážně neviděl.
Bylo na Kometě znát, že není v takové formě jako v úvodu sezony? Rozebírali jste její slabiny i na videu před zápasem?
My jsme zrovna na žádné video nekoukali. Ale že nehrají v takové pohodě, to si myslím, že je samozřejmé. Co předváděli v první čtvrtině, jmenovitě třeba Martin Erat, to bylo parádní. Hodně jim chybí. Kometa je velmi technická. Hrají trošku jinak než loni.
Takže základ je na ně hrát víc důrazně?
Oni mají také hráče, kteří umí hrát do těla. Takže nevím, v čem je hlavní důvod, že nám to na ně dvakrát vyšlo. Doma i teď jsme do toho šli jinak než v jiných zápasech.
Povídejte.
Už ten minulý zápas jsme hráli také obětavě a super zachytal Braňo Konrád. Tím to je.
Tušil jste, že váš zásah už Kometu zlomí?
Jak jsme dali třetí gól, už jsem tomu, že můžeme vyhrát, věřil ještě víc. A potvrdilo se to. Lidi na ně začali i trošku pískat, a to není moc příjemné. Znám to.
Jako bývalý hráč Brna se dokážete vcítit do pocitu hráčů, na které píská vlastní obecenstvo při přesilové hře pět na tři...
Jo, vím, jaké to je. Hodně nepříjemné.
Jsou pro vás zápasy v Rondu ještě speciální?
Jako jo, ale loni jsem to prožíval víc. Je to soupeř jako každý druhý. I když bydlím tady v Brně. Jsem už vlastně Brňák, ale hráč Olomouce. Dojíždím, je to kousek.
Věříte, že se vracíte po dvou výhrách zpátky do boje o desítku?
Věřím, protože vím, co umíme hrát. Jak jsem řekl: Musíme koukat jenom sami na sebe a jít zápas od zápasu. Uvidíme, co z toho bude na konci.
Už vám začíná takové play-off?
Ano, play-off už asi hrajeme.
