„Ten bod určitě bereme, i když má samozřejmě trochu hořčejší pachuť,“ přiznal olomoucký útočník Jan Knotek (v sezoně 7+8).
Byl sváteční zápas před plným stadionem jiný než ostatní?
Očima diváka se bylo na co koukat. Mohla se na tom podepsat atmosféra, oba tábory se přeřvávaly, kvůli tomu se hraje hokej. Asi jsme k tomu tak i přistoupili, že to bylo nahoru dolů a padalo tolik gólů.
Po první třetině jste vedli 2:0, a pak že kohoutům nejdou přesilovky…
Musím zaklepat, že se nám momentálně trochu daří. Nechci to zakřiknout, abychom pak zase nebyli marní. Ale v tom složení, jak tam teď chodíme, si vyhovíme a konečně víme co a jak. A občas dáme gól.
Jenže ve druhé třetině jste za šest minut dostali čtyři góly. Co se stalo?
Byl to takový kolaps. Nastoupili jsme už od prvního střídání tak trošku, jako bychom se báli vyhrávat nad Kometou. Přestali jsme úplně hrát naši hru. Kometa samozřejmě taky trochu přidala a dopadlo to, že jsme během pár minut dostali čtyři góly.
V tu chvíli jste vypadali bezradně. Jak to, že jste se ještě do konce třetiny dokázali zvednout?
Řekli jsme si, že horší už to být nemůže. Bylo to strašné, byli jsme jak opaření a chvíli trvalo, než jsme to trochu rozjezdili. Pomohl nám gól Jirky Ondruška, nakopli jsme se a uvěřili, že s tím můžeme něco udělat.
A váš vyrovnávací gól? Nahození Jergla na teč ani nešlo na branku a vy jste tam puk v krkolomné pozici dokázal usměrnit.
To už se mi povedlo. Důležité je, že ta rána letí směrem k bráně, a od toho jsem tam, abych se snažil něco udělat.
Kometa přetlačila Olomouc, Hradec v přestřelce podlehl. Smutní i Sparta |
V defenzivě chybí hodně hráčů a místo nich nastupují junioři bez zkušeností. Je to složité?
Je to součást hokeje. Není to první rok ani poslední, co jsou zranění hráči. Někdy jich je víc, jindy méně. Ale musíme holt hrát, na to se nedá myslet.
Bylo těžké se soustředit na hokej ve sváteční den?
Abych pravdu řekl, vnímám vánoční dny. Člověk se musí víc hecnout. Přeci jen jde od pohádek a z toho klidu. Tohle bylo trochu těžší.
Střelec hattricku Petr Holík říkal, že po bramborovém salátu snad hraje nejlépe.
Já jsem si ho tedy v úterý (den před zápasem) už nedal, když mi ho manželka nabízela. Jen na Štědrý den a další den jsem se nemohl hnout. Už jsem si ho odpustil.
