„Góly s tímhle příjmením být nemusí… anebo vlastně ano, musí!“ rozesmál se osmadvacetiletý křídelní útočník v Litvínově, kde v úterý rozhodl tečí o vítězství rozparáděných Rytířů 2:1 v prodloužení.
Na raketovém startu Kladna se Procházka, letní rekrut z prvoligových Litoměřic, podílí zásadně. V pěti zápasech nasázel tři góly, z toho dva vítězné, a jeden připravil. „Jsem šťastný, že mám prostor a že mi trenéři věří. Hokejem se má člověk bavit, ne se trápit. A já k tomu tak přistoupil, že si chci užívat každé střídání, každý zápas. Samozřejmě to nejde bez soustředění a spousty dalších věcí. Jsem vděčný za šanci!“
Ne, Procházka není vyjukaný zelenáč. Už je mu osmadvacet, na mistrovství světa juniorů útočil v lajně s Davidem Pastrňákem a Dominikem Simonem, ostruhy sbíral ve Spartě. Kladno se stalo jeho šestou extraligovou zastávkou, mezi elitou posbíral 174 zápasů a v nich 43 bodů (27+16). Jenže nikde v nejvyšší soutěži nepatřil mezi klíčové muže. Což se, zdá se, může změnit.
„Pomohly mi dvě výborné sezony v 1. lize navzdory jednomu vážnějšímu zranění,“ zmínil svoji litoměřickou etapu; v loňském ročníku tam dokonce nastupoval se svým mladším bratrem Ondřejem. Oba si Kladno vytáhlo epizodně na střídavé starty. A v létě si nastálo vyžádalo staršího z Procházků, který si rytířský dres poprvé, byť krátce vyzkoušel už v prvoligové sezoně 2015/16.
Řádil s „Pastou“, teď drtí soupeře s bratrem. Procházkovi táhnou Litoměřice |
S jeho jménem je do Kladna předurčen. Nový trenér Otakar Vejvoda se slavnějším z Procházků válel v legendární lajně Vejvoda, Patera, Procházka, která na mistrovství světa ve Vídni 1996 pomohla zahájit zlatou éru českého hokeje. „Tenhle útok znám jen z vyprávění a z videí, které jsou na internetu. Když hráli, já byl malé dítě.“
Teď už je velký nejen věkem, ale i postavou, vždyť měří 192 centimetrů. První z Procházků, který je teď hokejovým expertem, měl o dvanáct centimetrů méně a ani typově si nejsou podobní. „Jsme úplně jiní,“ tvrdí Procházka mladší, silový hokejista; jeho kladenský předchůdce platil za hračičku. „Jsou praváci, nic jiného společného nemají,“ přikyvuje trenér Vejvoda.
Nevýraznou Kometu sťal Procházka. Snažím se nedělat ostudu, smál se |
Oba Procházky má ve svém mobilu uložené stejně. „Po zápase v Brně říkal, že málem poslal svému bývalému spoluhráči na telefon moje sestřihy. Pak mi ukazoval kontakty v mobilu a ptal se, který jsem já, aby si mě příště nespletl. Teď už má u mě fotku, takže ví, kdo je kdo,“ zubí se Martin Procházka II.
Rozhovory se často stočí na jeho příjmení, v kabině prý padají na tohle téma vtípky. „A známí taky říkají: Procházka zpátky na Kladně! Člověk má trošku terč na zádech. Snažím se tomu jménu nedělat ostudu.“
Zatím se to daří nad plán. Jak jemu, tak Kladnu. V každém zápase bodovalo a v tabulce je čtvrté. Působí sebevědomě, hraje aktivně, zdravě agresivně, v tempu. Soupeř si nemůže vydechnout. „Snažíme se udávat tón v každém zápase, hrát pořád náš hokej. Což znamená být hodně v útočném pásmu, silní a sebevědomí na puku i před bránou, všechno cpát do branky, mít dorážky. Trénink od tréninku a zápasu od zápasu jsme na kotouči silnější,“ cítí odchovanec Roudnice nad Labem.
Martin Procházka z Kladna a Uvis Janis Balinskis z Liberce v souboji u mantinelu.
Z Rytířů se může stát černý kůň extraligy, jenže startem snů se nechtějí nechat ukolébat. „Měli jsme a máme cíl udržet extraligu, nespadnout do baráže. A případně se pokusit o play off. Konečně jsme doma, loňský azyl v Chomutově musel být pro kluky strašně náročný. Teď jsme v nové hale, to je paráda,“ užívají si Procházka a spol. „Myslím, že máme dobrý tým. Troufnu si říct, že můžeme hrát s kýmkoli.“
A to i díky nositeli slavného jména.
