Extraligu hraje šestým rokem, v reprezentaci už byl, je mu čtyřiadvacet. Vydařených příprav má za sebou během let několik.
Taky byl ale v minulých třech letech dvakrát na hostování v Pardubicích.
„Vím, že se ode mě góly očekávají. Musím je dávat, musím se víc tlačit do brány,“ vyprávěl Horký v pátek po bitvě Komety proti Spartě. Rozhodl ji dvěma přesnými trefami. Kometa svého velkého soka zdolala 2:1 a Horký se dostal na 15 gólů. Ještě pět mu jich k dosažení osobní mety schází.
Úleva na něm byla znát. Skóroval poprvé od 7. ledna a gólový zápas zaznamenal teprve podruhé od začátku prosince.
„Jsem za něho rád, byl to jeho zápas,“ komentoval Horkého počin brněnský trenér Jiří Kalous.
I pro něho musela přijít satisfakce. Horký je po Peteru Muellerovi (22 gólů) druhým nejlepším střelcem Komety, snadné pořízení s ním Kalous ale nemá.
„Trénink co trénink mi pan trenér říká, ať se víc tlačím do brány. Buď že vymýšlím zbytečné nahrávky, nebo se situaci snažím přehrát a vymyslím něco, co nedává absolutně smysl. Opakuje mi hodně, že gól umím dát, že se do toho mám víc nutit, víc střílet. Že se to pak rozjede. Gólů by mohlo být víc,“ říká Horký otevřeně.
Poté, co nasázel devět branek v prvních dvaceti kolech, se v sezoně prakticky zastavil. Jeho rozjezd může svádět k tomu, že dokud byl v tempu z přípravy, kdy v Kometě zaskakoval za hvězdného Muellera v prvním útoku, těžil z nabytého sebevědomí, které pak zřejmě šlo dolů.
Vytrácel se z přesilovek, jeho čas na ledě klesal.
„V první lajně jsou hráči, kteří se nezbaví zbrkle puku. Jsem rád, že jsem si s nimi zahrál, něco mi to dalo a pár gólů mi tam padlo,“ přikyvuje Horký. „Na začátku sezony jsem na přesilovce byl, ale pořád se hledal ideální hráč na střed. Vincek (Tomáš Vincour) tam hraje líp než já, tak je tam on. Někdy v zápase naše druhá přesilovková formace šanci dostane, někdy ne, proti tomu nemůže ale nikdo nic namítat. Každý ví, jak naše první lajna umí rozhodovat zápasy. Nemůžu být ukřivděný,“ přemítá střelecky disponovaný pravák s dobrým bruslením.
V nájezdu, jaký předvedl zrovna proti Spartě před prvním gólem, se cítí daleko lépe než ve skrumáži na brankovišti. „Mnohem raději dostanu puk do jízdy, můžu udělat kličku, ubruslit hráče, natlačit se před něho a zakončovat, než když se střílí od modré a já se tam mám přetlačovat. Vím, že tuhle práci dělat musím, ale lepší je to pro mě do jízdy,“ pokračuje Horký upřímně.
Do sestavy Komety se vrátil po krátké pauze, zaviněné lehčím svalovým zraněním. Nebyl to však ten hlavní problém, s nímž se pral.
„Všechno to vyplývalo z toho, že jsem (na přelomu roku) přestal hrát jako na začátku sezony. Málo jsem bruslil, nedostával jsem se do šancí, měl jsem pomalý pohyb a málo střelby. Byla to čistě moje chyba, že jsem na ledě nedělal, co mám. Z toho vyplynulo nakonec i to, že jsem pár zápasů nedal gól,“ sype si popel na hlavu útočník.
 |
Střel má od začátku sezony 98, což je přesně o 90 méně než snajpr Mueller. Také má výrazně nižší čas na ledě v zápasech - Horkého průměr je nyní 16:23 minut. Členové první formace hrají vysoko přes 20 minut za zápas.
„Každý je rád víc v tempu, první lajna ale má svůj prostor oprávněně. Na nás ostatních je ukázat co nejvíc, i kdybychom dostali v zápase třeba deset minut,“ upozorňuje Horký.
Paradoxně v jeho produktivitě nehraje až takovou roli, kolik prostoru dostane; proti Spartě měl jen průměrných 13:06 minut, přesto rozhodl. Naopak už má na kontě v sezoně 11 zápasů, v nichž hrál víc než 17 minut a neprosadil se.
„Doufám, že pár gólů ještě přidám,“ přeje si. Jak na to? „Tlačit se do té brány, co jiného,“ pokrčí rameny.
