Sedmatřicetiletý Kučera, mistr světa z Vídně 1996 a dlouholetý kapitán reprezentace, má v plzeňské kabině ještě dva bývalé spoluhráče.
V sezoně 1996/97 působil na západě Čech v jednom týmu s Hanzlíkem a Vostřákem. "Ani tehdy se nám nedařilo. Hned jsem si vzpomněl," říká Kučera, který v současnosti studuje první trenérskou třídu.
Jaké jste zaznamenal reakce po svém zvolení asistentem u extraligového týmu?
Manželka určitě tuší, že doma budu méně než doposud. A dostal jsem pár zpráviček na mobil. Třeba od Tondy Stavjani nebo Franty Výborného. Přáli mi hodně štěstí.
Od Stavjani? Vždyť ten byl prý jedním z kandidátů na trenérský post v Plzni po odvolání kouče Čady?
Já o tom nic nevím. Ani o tom nepřemýšlím. Teď je moje práce jiná - pomoci hráčům.
Jak máte rozděleny úkoly s trenérem Přerostem?
Míra je hlavním koučem, povede zápasy, já budu mít na starosti obránce. Při tréninku se budeme doplňovat a střídat.
Tým je v těžké krizi, vy víte, jak z ní ven?
Psychika je základ. Snažíme se, aby se hráči více smáli, uvolnili se a zapomněli na předchozí porážky.
Dlouho jste působil ve Švédsku, ze severu Evropy čerpáte i podklady pro tréninkové jednotky. Co nového chcete přinést do Plzně?
Podobu tréninků a jejich zpestření určitě. Ale nejdůležitější je komunikace. Vím, jak bych se v určitých chvílích zachoval jako hráč. A o tom musíme s klukama pořád diskutovat. Samozřejmě, hráči musí v prvé řadě hrát disciplinovaně. Ale když si v útočném pásmu nic nedovolí, nezkusí přejít soupeře, nepřijdou ani šance.
Proti Kladnu jich bylo hodně, jenže Plzeň skórovala jen dvakrát.
To je všechno o té psychice. Musíme začít od základu, vnést do hry jednoduchost a účelnost. Hráči musí chtít získat puk, dostat se do akce a zakončit ji.
Hned v pátek hrajete proti prvním Pardubicím. Je to smůla?
Je to úplně jedno, pro nás už bude každý zápas moc těžký. Pomůžou maličkosti, třeba jeden, dva šťastné góly. Teď nemá cenu sledovat, kolik ztrácíme na osmičku. To je zbytečně vydaná energie a tu potřebujeme jinde.
