Přijel jste i s mistrovským pohárem. Už jste se s ním někde sám za sebe chlubil?
Ještě ne. Domluvil jsem si s funkcionáři Slavie, jestli by mi ho na den nepůjčili výhradně pro Tábor, kde jsem začínal s hokejem. Nikam jinam ho v jižních Čechách nepovezu. Moje hokejové rodiště je Tábor. Je i možné, že se sem někdy vrátím.
Před play-off jste se nechal slyšet, že pokud se Slavií získáte titul, bude to vrchol kariéry. Jste na vrcholu?
Zatím to je určitě můj vrchol, ale doufám, že jsem se zdoláváním dalších hokejových met ještě neskončil. Každý člověk se může zlepšit. Letos jsem absolvoval nejlepší sezonu v kariéře.
Máte z extraligy stříbro a bronz za Vítkovice. Zlato jste si na krk pověsil se Slavií. Má pro vás zvláštní význam, že se tak stalo právě s tímto klubem?
Je strašně obtížné titul vůbec vyhrát za kohokoliv. Od doby, co je česká extraliga samostatná po rozpadu Československa, jsou zatím jen čtyři vítězové včetně Slavie. Zase tolik mužstev nevyhrálo, proto si vážím, že jsem u toho byl se Slavií. Byla to pro mě velká pocta.
V mladších letech jste prošel hokejovými kabinami v Táboře, Českých Budějovicích a Písku. Dají se jednotlivé štace rozlišit vzhledem k vývoji vaší hokejové osobnosti?
Tábor mi dal absolutní hokejové začátky do osmé třídy, naučil jsem se tu dobře bruslit. V Táboře jsem byl i na vojně. V Českých Budějovicích jsem se jako junior zdokonalil v silovějších oblastech. Když jsem hrál za dospělé v Písku, zažil jsem tam výbornou sezonu, kdy jsme vypadli až v semifinále v play-off.
Z Písku si vás vytáhl trenér Vůjtek do Vítkovic, neboť jste zaujal šesti góly do sítě Havířova. Byl to osudový přestup?
Vůjtek tehdy v polovině devadesátých let trénoval i juniorskou reprezentaci do 20 let, za niž jsem hrál. Písku se tehdy dařilo včetně mě. Řekl bych, že vydařená sezona mi v kariéře hodně pomohla. Vítkovice mi daly šanci, kterou jsem využil. Nikdo jiný se neozval. Budějovice na mě tehdy trochu zapomněly.
Tábor, kde jste začínal, stále hraje jen třetí nejvyšší soutěž. Proč?
Mrzí mě to. Tábor by si první ligu jako Písek zasloužil. Město je velikostí dostatečné, zimní stadion je také pěkný. Doufám, že až budu končit s kariérou, že Tábor v té první lize bude. Nevím sice, co bude příští sezonu, natož za pět, sedm let, ale nevylučuji, že jednou budu opět hrát za Tábor.
Pošilháváte po reprezentaci, kam jste se, nebýt zranění ramene, letos možná dostal?
O tom jsem nikdy moc neuvažoval. Ale říkali mi někteří lidé, že kdybych se nezranil, měl jsem šanci. Zvlášť kdybych dotáhl play-off až do konce.
Zahraniční angažmá jste si už vyzkoušel. Působil jste ve Finsku v Pori a Lahti. Cizina vás už neláká?
Určitě nemám zahraničí dost. Ve Finsku jsem po hokejové stránce zažil skvělé období. Nabyl jsem tam zkušenosti, pocítil jiný styl života a jinou mentalitu lidí. Přesto jsem odsud přestoupil do Plzně, protože v zahraničí dávají kontrakt pouze na jednu nadcházející sezonu, kdežto v Plzni mi nabídli smlouvu na tři roky. Západočeši mi vyšli ve všem vstříc, proto jsem se rozhodl pro návrat domů. Navíc syn šel do první třídy. Kdyby ale přišla výhodná nabídka ze zahraničí, určitě bych se nad ní zamyslel.
Snil jste někdy o kanadsko-americké NHL? A byl jste vůbec draftován?
Draftován jsem nebyl. Takhle malé hráče oni neberou. (smích, A.Krátoška měří 179 centimetrů, pozn. red.). NHL v mém případě asi nepřichází v úvahu, i když stát se může cokoli.
Ve vyřazovací části letošního ročníku extraligy jste zaznamenal třináct kanadských bodů za tři góly a deset nahrávek. Jste spokojen?
Měl jsem odehraných třináct zápasů, v nichž jsem dosáhl třinácti bodů. Dá se říct, že se mi ze statistického pohledu vedlo dobře. Horší to bylo v základní části, kde jsem měl špatnou koncovku. Nikdy jsem nebyl žádný bombér, spíše produkuji poctivý hokej, hraji hodně v oslabení.
V play-off jste najížděl na branku vsetínského Biegla, sparťanského Břízy, pardubického Svobody... Dají se tito brankáři srovnat? Jak rychle vymyslet, jak na ně?
Hokej se odehrává v takové rychlosti, že si neuvědomíte, kdo stojí v brance. Takhle o tom nepřemýšlím. V play-off není důležité, kdo dal gól, kdo nahrával. Důležitější je, aby mužstvo šlapalo, aby si hráči navzájem pomohli. Jen tak se zrodí dobrý výsledek.
V čem byla Slavia ve finále lepší než Pardubice?
Oba týmy byly vynikající ve všech řadách. Slavia prokázala větší vůli zvítězit. Dali jsme do rozhodujících chvil větší kus srdce, což rozhodlo. Pardubice, perfektní tým s kombinačním stylem, když přišly do krizových situací, tak netáhly za jeden provaz. V tom my jsme byli stoprocentní.
Nemrzí vás, že se vracíte z mistrovské Slavie do Plzně?
Zájem ze strany Slavie byl, abych zůstal, ale Plzeň řekla nekompromisně, že neexistuje, aby mě a Radka Dudu, který tam má také ještě smlouvu, pustila. Už se mluví o spojení Sedlák, Krátoška.
Už vás nebude koučovat trenér Slavie Růžička. Bude vám chybět?
Je to nejlepší trenér, jaký mě kdy vedl. Dal mi velikou důvěru. Pan Růžička dokáže z hráčů vymáčknout výkon nad sto procent. Ani superhvězda si nedovolí jedno střídání vypustit, odfláknout. Jeho autorita je přirozená, to každý trenér nemá.
Jste hokejista, který byl v poslední době hodně zraněný. Před předminulou sezonou jste dokonce podstoupil operaci plic. Jste na zranění náchylný?
Ve Finsku jsem vůbec žádné zranění neměl, ale s přestupem do Plzně jako by se vše otočilo. Během tři čtvrtě roku jsem měl tři zranění: protrženou plíci, vazy v kotníku, koleno. Na konci jsem ve Slavii laboroval s ramenem. Teď začínám trénovat. Provádím rehabilitaci ramene před novou sezónou, v níž chci být hlavně zdravý. To ostatní přijde.
