Kratěna je smolař. Před rokem a půl si při nárazu na mantinel ve čtvrtfinále play off zlomil vřetenní kost. Sparta pak bez jediné prohry získala titul. Kratěna se na ty slavné zápasy díval. Stejně jako dnes.
Když jdou jeho spoluhráči na led, sedne si na tribunu, dost vysoko na to, aby mu ve výhledu nepřekáželo plexisklo nad střídačkou. Očima pořád sleduje led, nevydrží v klidu. "Někdy mně přijde, že se snažím pokopnout puk, jako kdybych byl na ledě."
Dřímá v něm plno energie, kterou nestačil využít. Celý ten čas po jarních dovolených, který hráči nejvíc nenávidí, přišel vniveč. Kilometry běhání a navzpírané kilogramy. Hokejisté v létě nejvíc dřou, aby v sezoně měli z čeho brát. Před prvním zápasem bývají plni síly. "Cloumá se mnou vztek!" řekl Kratěna hned po tom nešťastném zápase s Českými Budějovicemi.
"Jde těžko popsat, co cítím," vypráví s odstupem. "Ono je jedno, kolikátou sezonu člověk začíná. Vždycky od toho hodně očekává, je to něco zvláštního." Teď Kratěna nezažívá žádné zvláštní chvíle. Každý den chodí na stadion a místo bruslení dělá zase to, co v létě. V posilovně cvičí nohy a šlape na rotopedu.
A aby úplně nevypadl z tempa, moc se nešetří. "Jsem zvyklý trénovat hodně, nemusím se přemáhat," tvrdí. "Ono to musí jít. Doufám, že se brzy zapojím, a potřebuji být připravený." Už dva týdny se Kratěnovi bolístka hojí. Pevná sádra je pryč, prsty už fixuje jenom obvaz. Ještě několik týdnů to tak zůstane.
Pak bude muset v ruce probudit citlivé hokejové instinkty. "Doufám, že to půjde rychle a budu zase v sestavě," říká. "Nevím, jestli mě trenér hned zařadí zpátky. Ale to neovlivním, je zbytečné se tím zatěžovat."
