Teprve od té doby se klub z Vršovic natrvalo usídlil mezi elitou a postupně začal nabírat na síle. "Byl to pro Slavii velký mezník v její historii," říká brankář Martin Altrichter, který se stal ve svých jednadvaceti letech jednou z výrazných postav tehdejšího týmu.
"Ve Slavii jsem hrál už půl roku předtím po vojně, ale to jsem kryl záda Martinu Bílkovi. Šanci jako jednička jsem dostal až v téhle postupové sezoně," vzpomíná Altrichter.
Postupový týmBrankáři: Martin Altrichter, Martin Bílek, František Pomahač Obránci: Tomáš Arnošt, Jiří Heš, Miroslav Hošek, Petr Macek, Jan Penk, Libor Podzimek, František Ptáček, Miroslav Souček, Roman Žák Útočníci: Milan Antoš, Roman Blažek, Luboš Dopita, Václav Eiselt, Vadim Kulabuchov, Tomáš Kupka, Petr Marek, Petr Matula, Anatolij Najda, Tomáš Placatka, Vladimír Růžička, Emil Šnoblt, Miroslav Tejral, Radek Vosátka |
Spolu s ním mezi opory patřili třeba bek František Ptáček, útočník Václav Eiselt a dnes už zapomenutí výteční Ukrajinci Vadim Kulabuchov s Anatolijem Najdou.
Tehdy začalo ve Slavii několik paralelně běžících podivuhodných příběhů. Zaprvé: obrovský rozmach Slavie, která to později dotáhla až ke dvěma mistrovským titulům (2003 a 2008).
Zadruhé: začalo dnes už neodmyslitelné spojení Slavie s její ikonou Vladimírem Růžičkou.
"Přišel nám tenkrát pomoct do baráže. Přivedl ho kouč Richard Farda. Růžova přítomnost v týmu byla ohromně znát. Bez něj bychom ty klíčové vypjaté zápasy těžko zvládali. Hlavně ten v Hradci Králové, kdy dal hattrick a my v divokém utkání vyhráli 6:5," říká Altrichter.
Slavia začátkem roku 1994 přešla přes dvě kola play-off první ligy a vybojovala si účast v baráži. Společně se Vsetínem, který začal rovněž psát báječné kapitoly svých dějin, tehdy ve čtyřčlenné skupině přemohli oba extraligové nováčky, Hradec Králové a Jindřichův Hradec, a poslali je zpět o soutěž níž.
"Byla to velká euforie. Mohutně jsme slavili. Kousek za Prahou nám dokonce vystrojili zabijačku," vypráví Altrichter a přidává k dobru historku: "Tradičně jsme se v play-off neholili. Já už měl plnovous snad čtyři pět centimetrů. Hrozně to škrábalo. Děsně jsem se těšil, až to shodím. A tenkrát po postupu mě holil vedoucí mužstva Čenda Jirák, klubová legenda. A pěkně mě pořezal. Tehdejší žiletky, žádná superkvalita," směje se Altrichter.
