Asi ani hokejový štamgast by je kolikrát podle obličeje nepoznal. Abyste se tedy orientovali, tady je malý rozcestník. Přehledné "Kdo je kdo" budějovického výběru.
Celebrita: Roman Turek.
Mistr světa 1996, vítěz Stanley Cupu 1999. Nikdo ze spoluhráčů nedokázal víc. Je před ním možnost být českou jedničkou na mistrovství světa.
Šéf: Radek Bělohlav.
Kapitán, má vždy hlavní slovo. Silná osobnost, která ani nemusí křičet, aby zaujala pozornost.
Srdcař: Radek Bělohlav.
Nic neošidí. I když je nejstarší, jako první padá do střel. Budějovický patriot.
Drsňák: Tomáš Harant.
Kdysi natloukl i vyhlášenému tvrďákovi Šlégrovi. Když se slovenskému obránci "splaší kladiva", je zle.
Svalovec: Marek Posmyk.
Hodný obr, něco jako Shrek. Jít do bitky? To už musí být. "Nemám rád násilí," říká. Snad by se uživil i jako kulturista. "Chodící skříň," tvrdí se smíchem masér Vlašic.
Vtipálek: Jiří Šimánek.
Ten zná snad každou hlášku z českých komedií. Když začne parodovat "paragánskou padinu" herce Lišky z filmu Pupendo, řehtá se celá kabina.
Pivař: Roman Turek.
"Jako Jihočech mám k pivu vřelý vztah. Na žízeň je přece nejlepší," přiznal gólman Turek už před časem.
Mlsoun: Jiří Šimánek.
Zákusky po dobrém obědě nebo tatranky v kabině. To je jeho.
Lev salonu: Petr Sailer.
Mezi fanynkami vyhrál soutěž o sympaťáka týmu. "Hezounek," hecují ho spoluhráči, když stojí před zrcadlem.
Nejhodnější "Mirek Dušín": Jindřich Kotrla.
Je asi nejtišší, neprojevuje se. Na ledě je však výrazný, ne že ne. Vzorem fair-play je ale prý i kapitán Bělohlav. "Co rozhodčí zapíská, o tom Radek nediskutuje," vysvětluje brankář Chábera.
Diskžokej: Ján Mucha.
To tenhle Slovák pouští v kabině muziku. Třeba kapely Tři sestry nebo Kabát.
Rybář: Jan Chábera.
Náhradního gólmana vedl táta k rybaření odmala. Když je v létě čas, vyráží Chábera k vodě. Na Vltavu či na Lipno.
 Přepis "vítězného" menu v restauraci, kam chodí hráči Budějovic na oběd. |
